Rubrika PHP
PHPStan řekne, že preg_replace může vrátit null,
a vy to vyřešíte přetypováním (string). Gratuluju, právě
jste fatální chybu proměnili v tichý prázdný string. Ukážu, proč je
hlasitá chyba vždycky lepší než ta, o které nevíte.
Připravil jsem definitivní tabulky pravdy pro PHP 7.x i 8.x. Konec hádání,
co udělá sort() s podivnými stringy, jestli se dají
porovnávat DateTimy přímo, nebo kdy vám array_unique() potichu
sežere data. Stačí se podívat na průsečík a víte.
Práce s časem v PHP je plná pastí. Podívejte se, jak přechod na letní čas (DST) rozbíjí objekty DateTime a DateInterval, proč modify() vrací nesmysly a jak tyto paradoxy elegantně řeší Nette Utils.
Gettery a settery byly provizorní řešení, než PHP dospělo. Jenže nové property hooks přinášejí záludnosti: ze signatury nepoznáte, jestli je property čitelná nebo zapisovatelná, pole se chovají překvapivě a reference vám podkopou validaci. Průvodce tím, co funguje a kde číhá past.
Readonly vlastnosti slibují neměnnost dat, ale fungují spíš jako zámek na dveřích: co se děje uvnitř místnosti, to neuhlídají. Rozebírám záludnosti inicializace, mýty o konstruktoru, triky s referencemi a novinky z PHP 8.4, které konečně uvolňují zbytečně utažené šrouby.
PHP 7 proměnilo fatal errory ve výjimky, ale kompilační chyby zůstaly nezachytitelné a sestřelí vám aplikaci jako za starých časů PHP 5. Syntaktická chyba hodí ParseError, dvě metody se stejným názvem vás položí bez šance na obranu. Řešení přes linter existuje, PHP 8.3 ho trochu vylepší.
Operátor ?? se rodil 12 let, aby dorazil přesně ve chvíli, kdy
ho PHP přestalo potřebovat. Místo zjednodušení života dnes spolehlivě
zatajuje překlepy a chyby. Byl bych radši, kdyby se na něj čekalo
ještě déle.
Roky jsem odmítal psát otazník u nullable typů, protože redundance mě fysicky bolí. Pak přišlo PHP 8.0 s promoted properties a konzistence mě donutila kapitulovat. Příběh o tom, jak vás vlastní principy doženou.
Shutdown v PHP má svůj rituál a destruktory v něm hrají roli, kterou
málokdo chápe správně. Globální objekty se bourají pozpátku chytrým
algoritmem, ostatní dostanou jen zdvořilostní __destruct bez
skutečného zrušení. A to nejlepší nakonec: volání destruktoru vůbec
není garantované.
Vlastní error handler v PHP vypadá triviálně, dokud nenaboříte půlku ekosystému. Stačí ignorovat pár pravidel o potlačených chybách a návratových hodnotách a máte v kódu zradu, kterou nikdo nečeká. Tady je návod, jak to udělat správně.
To je vše. Další články se teprve rodí.