Návrh struktury presenters/views

Jak správně navrhnout strukturu aplikace psané v Nette v pojmech presenter a view (resp. action).

Presenter vs. view

Pro objektový návrh presenterů by se měla dodržovat stejná pravidla, která platí pro OOP jako takové. Konkrétně mám na mysli tezi, že objekt by měl plnit pouze jeden úkol.

Presentery s více pohledy (views) nebo akcemi (actions) svádějí tento princip porušovat. Svým způsobem i sebesložitější aplikaci mohu narvat do jednoho presenteru s obrovským počtem pohledů. A každý z nich bude používat jen svůj okruh komponent a parametrů. Asi cítíte, že to je špatný přístup.

Druhým extrémem je pro každý pohled vytvořit vlastní presenter. Ano, jde také o extrém, ale z hlediska návrhu poměrně čistý (dokonce předchozí verze Nette tak byly koncipované a třída Presenter se jmenovala Page).

Jakou zvolit cestu mezi oběma mantinely? Doporučuji řídit se tímto pravidlem:

V jednom presenteru sdružujte jen ty pohledy, které používají společné komponenty a persistentní parametry.

V tu chvíli začne presenter plnit jen jeden úkol – obhospodařovat své komponenty a persistentní parametry. Pravidlo má navíc příjemný důsledek – automatické předávání persistentních parametrů v Nette bude pracovat velmi efektivně a pouze ve váš prospěch.

Vytvořte hierarchii presenterů

Všechny presentery ve vaší aplikaci by měly tvořit hierarchii. Přinejmenším vytvořte jednoho společného předka. Díky tomu se vyhnete opakování stejného kódu na více místech aplikace. Společný předek může v metodě startup() zajistit připojení k modelu nebo zkontrolovat uživatelská oprávnění.

S hierarchií úzce souvisí automatické předávání persistentních parametrů. Pokud potřebujete, aby se určitý parametr automaticky přenášel mezi skupinou presenterů, tak ho deklarujte na úrovni jejich předka.

Buď final, nebo abstract

Pokuste se hierarchii presenterů navrhnout tak, aby každý z nich představoval buď list, nebo větev. Listem je myšlen presenter, od kterého už nelze odvozovat nové třídy (je deklarovaný pomocí klíčového slova final, na obrázku označen jako leaf). Větev je naopak presenter, který lze použít pouze k odvozování (je deklarovaný jako abstract). Nette nedovolí abstraktní presentery vůbec adresovat.

Tato technika zajistí, že každá akce presenteru bude v celé struktuře jedinečná.