Psát isomorfní webové aplikace?

Isomorfní webové aplikace jsou takové, které sdílejí kód mezi serverovou a klientskou stranou. Jinými slovy, jsou obě strany psané v JavaScriptu. I když tak to vůbec nemuselo být, historie je zajímavější.

Úplně poprvé jsem se s touto koncepcí setkal před (fíha, to je neuvěřitelné) takřka 20 lety. Vlastně JavaScript přímo vznikl jako client-side i server-side jazyk, serverové prostředí se jmenovalo Netscape LiveWire a kód vypadal nějak takto. Šlo tedy o mix HTML a JavaScriptu, jen s tím rozdílem, že skript se vykonával na serveru. JavaScript byl zamýšlený jako jazyk pro amatérské programátory, jako konkurent tehdejšího PHP a Microsoftího ASP, zatímco pro profesionály tu byla client-side a server-side Java.

Nic nedopadlo podle očekávání. Kvůli soudním sporům Java z prohlížečů zmizela, ke konci se držela už jen v porno chatech a bankovnictví, a dnes je z ní jeden velký bezpečnostní kráter distribuovaný jako adware, který je nutno v prohlížečích vypínat. Neuspěl ani JavaScript na serveru, protože byl příliš nezralý a nevhodný na takové nasazení a serverové řešení upadajícího Netscape nezískalo popularitu.

Vývoj webů na mnoho let zbrzdilo šílenství okolo specifikací začínajících na X a monopol Internet Exploreru, ale pak došlo k jejich svržení a máme tu hromadu nových technologií. A s tím se pochopitelně vrací i otázka jednoho jazyka na obou stranách. Odstartoval to zejména výkonnostně nadupaný interpret JavaScriptu z Google Chrome a platforma Node.js.

Situace je dosti jiná, než před 20 lety:

• server-side technologie ušly obrovský kus cesty a vyzrály
• client-side prožívá pubertu
• v průniku jazyků je pouze JavaScript

Tvorba webů pomocí serverových frameworků se stává komoditou, na řadu složitých otázek odpovídají zažité návrhové vzory. Na straně klienta to naopak bují, dnešní novinky nejspíš brzy nahradí novinky jiné, a to se ještě několikrát zopakuje. Tenhle stav je fajn, dohání se dlouhé zpoždění a máte šanci se zapojit a odvětvím pohnout.

Dohání také JavaScript, leč jeho skutečnou pozici nejlépe charakterizuje potřeba a popularita nejrůznějších nadstaveb, ať už jde o CoffeeScript, Google Closure Compiler nebo TypeScript. Pomocí nich už dnes lze z JavaScriptu udělat něco celkem robustního, což ale ve skutečnosti stále není. Přičemž jazyky s ambicí jej nahradit existují.

Osobně mi cesta k izomorfním aplikacím připadá přirozená a správná. U klientského skriptování jsem začínal a stále hledal různé spojnice, například Nette má dosud poměrně ojedinělou vlastnost, že pravidla pro validaci formulářů zapsaná na straně serveru vám automaticky překlopí na stranu prohlížeče. Isomorfní validace formulářů od roku 2008.

Ale v žádném případě bych si isomorfně nenechal naprogramovat třeba e-shop. Zatím.

Příliš mladé prostředí znamená absenci zažitých návrhových vzorů a různá rizika. Když si Dan Steigerwald, který pro mě částečně pochopitelně odmítá jakékoliv problémy této technologie připouštět, si tuhle posteskl, že čeští vývojáři jsou pozadu za frikulíny ze San Francisca a stále se drží serverových technologií, rozjela se diskuse o výhodách a nevýhodách jednotlivých přístupů a Dan jako odpověď na jednu námitku poslal příklad webu (tuším jeho kolegů) iodine.com psaný v React.js. Čímž poskytl pěkný příklad neduhů SPA/isomorfních aplikací:

• na webu nefunguje správně tlačítko zpět
• na mnoha různých URL se nachází identický obsah
• jeho výroba byla násobně dražší

Zdůrazňuji, že z jeho stany nešlo o ukázkový příklad, nicméně tím lépe demonstruje hlavní problém SPA/isomorfních aplikací: udělat je dobře je stále velmi těžké a potažmo drahé. Přičemž tentýž web za použití server-side frameworku, jako je například Nette, zvládne napsat i průměrný a levný programátor. A podobných hrubek se přitom nedopustí.

Izomorfním aplikacím se nevyhýbejte, zkoušejte si novinky, zavčasu odhalujte slepé cesty, rozšiřujte si obzory. Ale s ostrým nasazením se držte jen u typů aplikací, kde je to skutečně nutné a výhodné. Není jich zase tolik.

Navíc nemáte v žádné žhavé technologii jistotu. Tvrdit opak, třeba proto, že za nějakou z nich stojí obří firma, znamená být slepý k historii posledních 20 let.