phpFashion

Na navigaci | Klávesové zkratky

Nette Revolution 2.2

Asi největší revoluce v dějinách Nette, která se vás nijak nedotkne.

Poměrně krátce po vydání velké verze 2.1, která přinesla řadu vylepšení nejen ve formulářích, je tu další velká verze 2.2, která přichází s úplně novou infrastrukturou. Totiž původní repozitář Nette byl smazán rozdělen do 19 nových samostatných komponent: Application, Caching, ComponentModel, Nette Database, DI, Finder, Forms, Http, Latte, Mail, Neon, PhpGenerator, Reflection, RobotLoader, SafeStream, Security, Tokenizer, Tracy a Utils.

Tip: video Kvadratura Nette.

Co se tím mění pro vás, uživatele Nette Frameworku?

Takřka nic. Stále si můžete stáhnout celý framework nebo jej nainstalovat příkazem composer require nette/nette.

Ale zároveň máte možnost používat zcela samostatně šablonovací systém Latte, Laděnku (neboli Tracy), databázovou vrstvu a vlastně cokoliv.

Rozdělení frameworku do menších částí je trend, který už započalo například Symfony nebo Zend Framework 2. Nutnou podmínkou byl vznik respektovaného nástroje pro správu závislostí v PHP, kterým se stal Composer. Pokud si s ním zatím netykáte, neváhejte a seznamte se, není daleko doba, kdy se v PHP knihovny nebudou distribuovat jinak.

Nette se na rozdíl od Symfony nebo Zendu rozdělilo i fyzicky, což znamená, že každá komponenta má vlastní repozitář, issue tracker a číslování verzí. Zároveň každý repozitář obsahuje testy a všechny související soubory. Podívejte se například na Forms, kde najdete příklady použití v examples, v adresáři src/assets JavaScripty a v adresáři src/Bridges kód, který propojuje různé Nette komponenty. V případě formulářů jde o makra pro Latte.

Stejným způsobem jsou pak strukturovány všechny repozitáře.

Rozdělení frameworku je završením dvouleté práce, s cílem zachovat maximální kompatibilitu. Vlastně i proto zůstáváme u čísla verze 2. Jediným výrazným zásekem bylo oddělení Latte, což si vyžádalo přepracovat systém šablon, který v Nette existuje v takřka původní podobně od verze 0.8. Ale postupně:

Tracy

Laděnka byla přejmenována na Tracy, nemusíte se tak trápit s psaním šíleného Nette\Diagnostics\Debugger, nyní stačí Tracy\Debugger. Původní třída je z důvodu zpětné kompatibility stále funkční.

Latte

Šablonovací systém byl vždy poměrně úzce provázán s dalšími částmi frameworku, zejména třídami z jmenného prostoru Nette\Templating. Aby bylo Latte samostatně použitelné, bylo potřeba mu vymyslet nové snadno použitelné API, které se obejde bez těchto pomocných tříd. A vypadá takto:

$latte = new Latte\Engine; // nikoliv Nette\Latte\Engine
$latte->setTempDirectory('/path/to/cache');

$latte->addFilter('money', function($val) { return ...; }); // dříve registerHelper()

$latte->onCompile[] = function($latte) {
    $latte->addMacro(...); // when you want add some own macros, see http://goo.gl/d5A1u2
};

$latte->render('template.latte', $parameters);
// or $html = $latte->renderToString('template.latte', $parameters);

Jak vidíte, Latte si řeší samo načítání šablon a jejich kešování, čímž pádem původní FileTemplate a vlastně celý Nette\Templating z velké míry pozbývá na smyslu existence. Tyto třídy i nadále fungují a snaží se zajistit kompatibilitu s novým Latte, nicméně jsou zavržené. Ze stejného důvodu jsou zavržené i třídy Nette\Utils\LimitedScope, Nette\Caching\Storages\PhpFileStorage a služba templateCacheStorage.

Naopak Application přináší vlastní třídu Template (nahrazující FileTemplate a zajišťují kompatibilitu) a továrnu TemplateFactory, které rozšiřuje možnosti, jak v presenterech a komponentách pracovat se šablonama.

Ostatní

Třídy Nette\ArrayHash, ArrayList, DateTime, Image a ObjectMixin jsou nyní součástí balíčku Utils, proto i jejich namespace byl změněn z Nette na Nette\Utils. Aby změna byla transparentní, vytváří loader.php aliasy, nicméně pokud loader.php nenačítáte, je nutné aliasy (například v bootstrap.php) vytvořit ručně. Dá se na to (dočasně) použít:

Nette\Loaders\NetteLoader::getInstance()->createAliases();

Nicméně hledáme lepší řešení.

Zavržena (tj. stále funguje, jen vyhodí E_USER_DEPRECATED) je třída Nette\Utils\MimeTypeDetector, která od PHP 5.3 není potřeba, neboť ji plně nahrazuje rozšíření Fileinfo (pod Windows jej nezapomeňte zapnout v php.ini).

Byla zrušena podpora anotace @serializationVersion a dohledávání tříd pro vlastní anotace – tyto věci nebyly známé ani používané, ale měly negativní vliv na výkon.

A nakonec: chybné odkazy v šabloně nyní začínají hashem, tj. místo error:... se vypisuje #error:. Když na takový odkaz omylem kliknete, browser nevypíše strašidelnou hlášku. Upravte si CSS.

Testujte!

Testovací verzi jsem nasadil na řadě svých webů a funguje mi bez problémů. Otestujte ji prosím taky. Pokud Nette instalujete Composerem, je důležité doplnit do composer.json ještě minimum-stability:

"require": {
    "nette/nette": "~2.2.0"
},
"minimum-stability": "rc"

Právě jsem smazal Nette Framework

Nemáte náhodou zálohu?

Po dnešním commitu s 80.000 smazanými řádky se z Nette stal ultralehký framework. Nová verze vám ušetří místo na disku i datový traffic při stahování! Sám jsem z toho všeho ještě takový nevzpamatovaný, honí se mi hlavou nesmazatelné vzpomínky na všechny ty smazatelné soubory, kolik jsme toho spolu prožili, při debugování, někdy to byla i legrace, jindy spíš moc ne, a hlavně bych chtěl poděkovat rodičům a přítelkyním, klukům z Nette Foundation a číšníkům z hospody, zejména taky sponzorům, osvětlovačům a všem, co se podíleli na tomto ocenění, moc si toho vážím, dovolte abych se nyní vzdálil mezi novináře a sdělil jim své tiskové dojmy a plány do budoucna i minula, ještě však pozvedněme čísi číši šampaňského a NA NETTE!


Tak ať to nevypadá jako trapný aprílový žertík: Nette jsem fakt smazal. Ale na oplátku vyprodukoval pár nových open source projektů: Application, Caching, ComponentModel, Nette Database, DI, Finder, Forms, Http, Latte, Mail, Neon, PhpGenerator, Reflection, RobotLoader, Routing, SafeStream, Security, Tokenizer, Tracy a Nette Utils. Endžoj!


Proč používám Nette Tester

„Přesvědč mě, proč bych měl používat Nette Tester, v čem je lepší než PHPUnit?“ Tyhle otázky mě vždycky trošku uvádějí do rozpaků, neboť nemám potřebu nikoho přesvědčovat, aby Tester používal. Sám bych se bez něj ale neobešel.

Samotné testování je poněkud zakletá věc. Pět let se na všech konferencích stále dokola mluví o testování a přitom skoro v žádné firmě se kód „netestuje“. Píšu to v uvozovkách, protože ve skutečnosti všichni programátoři dnes a denně testují, jen pod tím slovem chápou „psát testy v PHPUnit“, což skutečně z mnoha důvodů nedělají. Pravda je, že sám jsem v oné krátké době, kdy byl Nette Framework testován PHPUnitem, také ztratil chuť testovat. Přičemž testování je pro vývoj frameworku natolik zásadní element, jako třeba verzovací systém.

Ale popořadě. Proč všichni programátoři testují, i když „netestují“?

Představte si, že naprogramujete funkci foobar()

function foobar($x, $y) {
    // tady se počítají nějaké věci
    return $val;
}

První věc, kterou každý programátor udělá, je, že vyzkouší, jestli to funguje:

echo foobar(10, 20);

Spustí to, vypíše to 30, což je správně, vypadá to, že to funguje a třeba ještě vyzkouší pár jiných vstupů.

Jinými slovy funkci otestuje. Tedy testuje!

Potom následně udělá to, že testovací skript smaže. A to je právě průšvih! Všechny ty argumenty vývojářů, že na testování nemají čas, v tento moment padají, protože realita je taková, že na testování čas je, dokonce jsou napsané i testy, jenže pak je programátoři smažou. Ironie.

Testem není pouze třída v PHPUnit, testem je i tento jednořádkový skript. Přesněji řečeno, test musí obsahovat ještě informaci, jaká je správná návratová hodnota, takže by vypadal takto:

assert( foobar(10, 20) === 30 );
assert( foobar(-1, 5) === 4 );
...

Až někdy v budoucnu upravím implementaci funkce foobar, nebo do ní sáhne kolega, stačí tento skript spustit, a pokud vyhodí warning, hned vím, že je funkce rozbitá.

A to je vše. Tohle je testování. Tak je to jednoduché. Děláme to všichni, bohužel hodně z vás si ty testy maže.


Časem se nám nahromadí obrovská spousta takovýchto testovacích skriptíků a vznikne otázka, jak je spouštět hromadně. Dá se to řešit nějakým shell skriptem, já jsem si na to napsal PHP skript. Jeho podstatnou výhodou je, že umí testy pouštět paralelně (běžně spouštím 40 vláken), což otestování celé sady dramaticky zrychlí. A taky přehledně vypisuje, ve kterém souboru kde přesně došlo k selhání.

Také místo PHP funkce assert jsem si napsal vlastní funkce (třída Assert), které se liší především v tom, že při selhání hezky a čitelně vypíšou, co funkce měla vrátit a co místo toho vrátila, abych rychle věděl, kde je problém.

A ten spouštěč, třída Assert a ještě dalších pár věcí tvoří zmíněný Nette Tester. Čtyři roky spolehlivě testuje Nette Framework.


Když mi někdo nahlásí, že ve funkci foobar je chyba, že pro vstupy 0 a -1 vrací prázdný řetězec místo čísla -1, tak začnu tím, že to nejprve ověřím:

Assert::same( -1, foobar(0, -1) );

Spustím to a skutečně, vypíše se:

Failed: '' should be -1

Tedy jsem napsal failující test. Neudělal jsem to proto, že v příručkách o testování se píše, že test musí nejdřív failovat, nebo proto, že bych se řídil TDD, dělám to proto, že mě nenapadá, co jiného by se dalo dělat, než prostě napsat krátký kód, který to ověří, tedy test.

Chyba tam vážně je a je třeba ji opravit. V IDE začnu kód krokovat a hledám místo, kde je zakopaný pes. (O programátorech, kteří píší kód v poznámkovém bloku, ať už se jmenuje TextMate nebo Sublime, namísto plnohodnotného IDE, a nemohou proto kód krokovat, napíšu článek někdy příště. Ano, kde je chyba bych asi zjistil i bez krokování, zíráním do kódu a umisťováním var_dump, echo nebo console.log, ale trvalo by to mnohem déle.) Chci zdůraznit, že krokování a testování nejsou alternativy, jak se občas někteří mylně domnívají, ale zcela odlišné činnosti, které je fajn používat dohromady.

Odhalím a opravím chybu, Assert::same je spokojený a do repozitáře komitnu nejen opravu funkce foobar, ale také onen soubor s testem. Díky tomu se tahle chyba už nikdy v budoucnu nevyskytne. A věřte mi, že chyby mají tendenci se opakovat, dokonce pro tento jev existuje název: regrese.


Tohle povídání vám asi muselo připadat strašně samozřejmé. A to je dobře, ono je samozřejmé a já chci bourat předsudky a obavy z testování. Ale stále jsem neodpověděl na úvodní otázku: proč nepoužívám PHPUnit? Protože s ním takto přímočaře pracovat neumím.

Abych mohl otestovat foobar, musel bych napsat celou třídu, která dědí od jiné třídy, jejíž jméno si nejsem schopen zapamatovat. No budiž. Testy neumí spouštět paralelně, takže otestování celé sady trvá násobně déle. V případě Nette Frameworku jde o 35 sekund versus 2 minuty, což už saje. Ale především, testy psané v PHPUnitu lze spouštět jen v PHPUnitu, nejde o samostatně spustitelné skripty. Takže není způsob, jak napsat failující test a potom ho krokovat a hledat výše uvedeným způsobem chybu.

Nejjednodušší řešení proto bylo napsat si vlastní triviální testovací udělátko. Za ty čtyři roky velmi pozvolna vyspěl v plnohodnotný nástroj, už ho nevyvíjím sám a díky klukům z Oracle má dnes integrovanou podporu v NetBeans 8.0. Jelikož generuje výstup ve formátu TAP, neměl by být problém ani s integrací do jiných nástrojů.

Nebudu vás přesvědčovat, abyste používali Nette Tester, ale rád bych vás přesvědčil, abyste si testy, které píšete, nemazali :-)


Kdy používat preprocesory a kdy ne?

Složitá otázka, těžké kodérovo dilema, které se pokusím rozseknout: používejte preprocesory vždy!

Jak se Internet přesunul do mobilů, staly se největší zabijáci rychlosti načítání stránek tyhlety úhledné sloupečky:

<link rel="stylesheet" href="/css/reset.css">
<link rel="stylesheet" href="/css/content.css">
<link rel="stylesheet" href="/css/layout.css">
<link rel="stylesheet" href="/css/screen.css" media=screen>
<link rel="stylesheet" href="/css/fancybox/jquery.fancybox.css" media=screen>
<link rel="stylesheet" href="/css/print.css" media=print>
<script src="/js/jquery.js"></script>
<script src="/js/jquery.autocomplete.js"></script>
<script src="/js/fancybox/jquery.fancybox.js"></script>
<script src="/js/tooltips/jquery.tooltips.js"></script>
<script src="/js/jquery.scrollspy.js"></script>
<script src="/js/main.js"></script>

To nechceš! Chceš tohle:

<head><link rel="stylesheet" href="/assets/combined.css"></head>

<body>
...
<script src="/assets/combined.js"></script>
</body>

Taky chceš, aby se ti všechny soubory posílaly zazipované a vypadaly hutně: combined.css a hustě: combined.js.

Byly doby, kdy se komprimované skripty psaly ručně. Vynechávaly se komentáře, v JavaScriptu používaly jednopísmenné proměnné atd.

Nedělejte to. Vaším úkolem je psát čitelný kód a komprimování JavaScriptu nechte na bedrech Google Closure Compiler, který to dokáže řádově lépe než vy a navíc upozorní na chyby, o minifikaci stylů se postará například Less.

Ten dokonce zvládá vychytávku, kdy u všech miniobrázků můžete nahradit:

textarea {
    background: #fff url("img/input.gif") repeat-x;
}

za

textarea {
    background: #fff data-uri("img/input.gif") repeat-x;
}

a preprocesor je přímo vloží do combined.css, čímž odpadne hromada HTTP requestů na 100bajtové drobky.

Preprocesory prostě a jednoduše chcete!


Rád bych přispěl do Nette, ale… FAQ

Otázky a stručné odpovědi pro všechny, kteří by rádi přispěli do Nette Frameworku, ale netuší jak.

Rád bych přispěl do Nette, ale nejsem moc dobrý programátor…

Kód je jen jedna ze šíleně mnoha částí, co tvoří framework. Do Nette mohou přispívat lidé tím, že pomáhají vylepšit dokumentaci, píší články, knihy, korigují naše pokusy o angličtinu, přednáší, točí tutoriály, trpělivě odpovídají na fóru, dělí se o své nápady, programují doplňky, testují nové verze, tvoří pro Nette nástroje, pomáhají s Poslední sobotou, hledají prostory, natáčejí přednášky, stříhají je, organizují a navštěvují hackathony a nebo prostě podporují framework finančně. Určitě existuje ještě dalších 101 věcí, které mě teď nenapadly.

Přispívání do kódu je vlastně jen jedna specifická záležitost, o kterou mi dříve ani tolik nešlo a rozhodně bych nerad vyvolal pocit, že každý by měl přispět řádkem ;-) Podstatné je, že něco dělat chceš, čehož si vážím a dodávám: možností jsou mraky.

Existuje teda nějaký seznam úkolů, které je třeba udělat?

Žádný bodový seznam v tuto chvíli nemám, byť časem třeba něco vznikne. O seznam totiž nejde, inspiraci máš kolem sebe. Třeba když vyřešíš nějaký zajímavý úkol v Nette, máš příležitost o tom blognout (jako to třeba dělá Filip a jiní). Určitě tě mnohokrát napadlo, co by se v Nette mohlo vyřešit líp, netvrď mi, že ne, a to je příležitost napsat RFC (česky: „zlepšovací návrh“).

Ono stačí ve věcech místo problémů vidět příležitosti. Stěžovat si, že Nette nemá zdaleka tolik tutoriálů, co třeba Laravel či Rails versus uvědomit si příležitost a napsat třeba seriál a udělat si tím jméno. Stěžovat si, že v issue trackeru visí bugy versus uvědomit si, že můžu některé vyřešit. Vidět, že mnoho lidí bylo frustrovaných z quickstartu versus uvědomit si možnost s tím něco udělat. A tak dále.

Spíš mám za to, že nevědět, co se žádá, znamená mít klapky na očích.

Dobře, ale pokud chci přímo programovat, musím znát road map

Nejnepraktičtější frameworky jsou ty, které navrhneš tzv. „od stolu“. Nejlepší nápady totiž přicházejí z praxe, když se snažíš něco zjednodušit. Nebo čistě náhodou. Tyhle myšlenky pak tvoří road map.

Sepsal jsem seznam svých idejí, které jsem plánoval do Nette přidat. Mohou tě zaujmout a můžeš se pokusit je realizovat, mohou tě inspirovat k novým nápadům, ale také si jich vůbec nemusíš všímat a můžeš přijít s čímkoliv novým.

Prostě to normálně zkus.

A co když něco naprogramuji a pak to nebude přijato?

To se pochopitelně stát může. Sám jsem naprogramoval stovky věcí, které jsem nakonec do frameworku nedal. Proto je vhodné s nápadem přijít v raném stádium na fórum a sepsat RFC. Odargumentovat nebo si zkusit věc nahrubo naprogramovat často pomůže utřídit myšlenky. Na fóru proběhne diskuse, někdy nelehká, jindy se záměr takřka okamžitě schválí. A domluvili jsme se s kolegy, že budeme RFC věnovat velkou pozornost, aby nevyšuměly.

Někdy není ideální, aby se nápad stal přímo součástí frameworku, ale může z něj být výborný doplněk.

A to musím kvůli všemu psát RFC?

Pochopitelně ne, u jednodušších věcí stačí poslat Pull request (návod). Přičemž kód a commit message musí respektovat coding standards, součástí má být test a nejlépe i zápis do dokumentace.

…což je dost práce. Existuje nějaký nástroj na ověření coding standards?

Poprvé to asi není úplně snadné, ale chceme přece všichni používat framework, který má vysoké nároky na kvalitu, ne? Zvládnout základy Gitu a Githubu se ti milionkrát vrátí. (Btw, dejte prosím Nette hvězdičku!)

Nástroj na ověření coding style zatím nemáme. Osobně mi nechybí: když přispívám do jiných projektů, kód formátuji stejně, jako vypadá ten okolní, v logu se podívám, jak hlavní vývojáři zapisují commit message a je to řádově snazší, než studovat coding standards či instalovat nějaký nástroj. Ale beru, že by se mohl hodit – opět je to příležitost takovou věc udělat.

Jakým způsobem lze psát do dokumentace?

Celá dokumentace je na Githubu, takže se do ní dá přispívat stejně, jako do kódu, tedy poslat pull request. Repozitář je rozdělen do větví, dokumentace pro Nette 2.0 je ve větvi doc-2.0, pro verzi 2.1 v doc-2.1. Každou změnu je záhodno udělat v českém i anglickém jazyce. Pro náhled použijte editor.

Pokud bys chtěl (v angličtině) představit nějaký doplněk nebo publikovat návod, je ti k dispozici i nový Nette Blog.

Proč anglicky? Není trapné mluvit anglicky, když jsme tu samí Češi?

Já vím, ale věc se má tak, že skoro nikdo na světě neumí česky ;-)

Na rovinu, angličtina je pravděpodobně mnohem větší problém pro mě, než pro tebe, protože jde o můj pátý jazyk, který se, když jsem byl na základce, ani nevyučoval. Ale bojuji s tím! Psát anglicky má pár výhod: lidi se v diskusích nemají tendenci moc rozkecávat, při psaní se zdokonaluješ ve znalosti nejdůležitějšího jazyka a tvůj článek si může přečíst tisíckrát více lidí.

Kde se dozvím, co se chystá a tak?

Primárním místem je již zmiňovaný Nette Blog + Discussion on development a RFC na fóru. Můžeš sledovat také twitterový účet @NetteFramework či #nettefw a samozřejmě číst tento blog.

Jinak každý měsíc pořádáme Poslední soboty a komornější #NetteFwPivo, kde se pije převážně kubánský rum.

A nemělo by zapadnout, že máme i Youtube kanál s hromadou videí.

A kdo je to „my“?

Skupina samozvaných lidí, kteří prostě chtěli být u toho a chtějí něco dělat. Přidej se!

Btw, pokud jsi napsal nějaký článek, seriál, natočil video apod, bylo by fajn to dát na Planette. Stačí, když mi pošleš odkaz do komentářů, s pár průvodními slovy.