Je nejvyšší čas rozseknout FUD a nejasnosti kolem databázových vrstev.

Databázovou vrstvu dibi jsem začal psát cca před devíti lety se záměrem shrnutým v tomto historickém článku. Šlo mi především o to sjednotit API různorodých klientů, ošetřovat chybové stavy, přidat uživatelsky pohodlné bindování parametrů a také dynamické generování základních konstrukcí SQL, jako jsou například podmínky, řazení a INSERT & UPDATE:

$db = new DibiConnection(...); // or via monostate dibi::connect(...)

$pairs = $db->fetchPairs('SELECT id, name FROM countries');

$arr = array(
	'name' => 'John',
	'modified%d'  => time(),
);
$db->query('UPDATE users SET ', $arr, ' WHERE `id`=%i', $id);
// UPDATE users SET `name`='John', `modified`= '2005-10-12' WHERE `id` = 123

Časem se v PHP objevila nativní knihovna PDO, která v podstatě řešila polovinu věcí, co dibi, nicméně její API pro bindování parametrů bylo těžkopádné, neporadilo si s datumy a skládání základních konstrukcí SQL chybělo úplně. Takže dibi nenahradilo.

V dibi jsem si hrál i s experimenty, jako DibiTable, DibiFluent nebo DibiDataSource, ale sám jsem je nikdy nepoužíval. Jsou tam pochopitelně i věci, které bych dnes udělal lépe, ale z hlediska zpětné kompatibility je takřka nemožné do nich zasahovat. Třeba mám zmatek v tom, co který modifikátor znamená – je jich příliš mnoho. (Moc se to neví, ale místo přemýšlení, který modifikátor použít, můžete obvykle použít otazník.)

Protože téměř v každém demu pro Nette bylo potřeba pracovat s databází, vyžadovalo to nainstalovat dibi nebo Doctrine (jiné vrstvy se v podstatě nepoužívají). Dnes je to díky Composeru otázka pár úderů do klávesnice, ale tehdy neexistoval. Přemýšlel jsem proto, že bych si v příkladech vystačil jen s čistým PDO. Jenže pokud jste rozmlsaní z dibi, není návratu zpět. Chybí vám nejen přívětivé API, ale i pohodlí Tracy (tj. Laděnky) pro monitorování dotazů či chyb.

Tehdy mě napadlo, že by nebylo od věci udělat „dibi model 2010“, nově, bez historických zátěží, založené čistě nad PDO. Vyhodit hromadu driverů, všechny modifikátory nahradit jedním otazníkem a implementovat jen vlastnosti, které budou skutečně potřeba.

Nette Database

Takhle vzniklo Nette Database (NDB). Moderní ekvivalent dibi:

$db = new Nette\Database\Connection(...);

$pairs = $db->fetchPairs('SELECT id, name FROM countries');

$arr = array(
	'name' => 'John',
	'modified'  => new DateTime,
);
$db->query('UPDATE users SET ', $arr, ' WHERE `id`= ?', $id);

Brzy jsem narazil na hromadu nedostatků PDO, nareportoval a obešel mraky chyb a když bylo Nette Database odladěné, vyšlo v únoru 2012 jako součást finálního Nette Framework 2.0.

Tady musím zdůraznit, že navzdory šiřitelům FUD v Nette Database skutečně takřka žádné chyby nebyly a jediným větším problém se ukázal bug v PDO způsobující memory leaky, kvůli němuž musely být třídy NDB přepsány a v Nette 2.1 již Connection není potomkem PDO (dědit od PDO byla z dnešního pohledu stejně blbost.)

Dnes nevidím důvod, proč pro nový projekt použít staré dibi namísto NDB. Chybí asi jen:

  • bohatší možnosti skládání v klauzuli WHERE (zatím se nezdá, že by byla potřeba)
  • statická obálka dibi:: (tu v Nette nahrazuje DI Container)
  • samostatnost (vyřeší Nette 2.2)
  • fetchAssoc (tu v Nette nahrazuje NDBT, eventuálně by ji šlo doplnit je v 2.2-dev)

A tím se dostáváme k Nette Database Table (NDBT), prapříčině mnoha zmatků.

Nette Database Table (nyní Explorer)

V prosinci 2010 jsem do tehdy beta verze Nette 2.0 začlenil knihovnu Jakuba Vrány NotORM, ve kterém jsem viděl úžasný nástroj pro dolování dat z databáze:

$pairs = $db->table('countries')->fetchPairs('id', 'name');
// SELECT `id`, `name` FROM `countries`

$name = $db->table('book')->get($id)->author->name;
// SELECT `id`, `author_id` FROM `book` WHERE `id` = 123
// SELECT `id`, `name` FROM `author` WHERE (`author`.`id` IN (456))

$arr = array(
	'name' => 'John',
	'modified'  => new DateTime,
);
$db->table('users')->where('id', $id)->update($arr);
// UPDATE users SET `name`='John', `modified`= '2005-10-12' WHERE `id` = 123

Kód i API jsem upravil tak, aby zapadlo do koncepce Nette, v podstatě z myšlenky využít NotORM v Latte pochází i nápad na tzv. předbíhání budoucnosti, neboli načítání jen těch sloupců, které budou později potřeba, taktéž s Latte může skvěle fungovat koncept NotORM 2.

A právě NotORM v NDB nese označení NDBT (nyní Nette Database Explorer). Přičemž její použití je volitelné.

Zapojení do Nette vyvolalo o NDBT resp. NotORM velký zájem a ukázalo se, že byť byla knihovna pro potřeby Jakuba odladěná, pro různorodější požadavky bylo třeba odvést ještě hodně práce. Té se od poloviny roku 2011 ujal Hrach a z velké části původní NDBT přepsal a pečlivě doplnil testy. Knihovna procházela mnohem rychlejším vývojovým cyklem než zbytek frameworku, nicméně nebýt jeho součástí, nevyvíjí se asi vůbec.

Nette tedy má

  • NDB (nyní Nette Database Core), obdobu dibi, stabilní od verze 2.0.0
  • NDBT (nyní Database Explorer), obdobu NotORM, vhodnou pro produkční nasazení až od verze 2.1

Dibi nadále udržuji, koneckonců běží mi na něm většina webů, ale žádné novinky nechystám. V podstatě ani do NDB ne. Naopak s NDBT, jenž pohání mimo jiné i tento blog, má Hrach ambiciózní plány.

Aktualizace 2017: Původní Nette Database Table (NDBT) nese nový název Nette Database Explorer a samotné jádro je Nette Database Core