Příběh první
Dobrý den,
chtěl bych vám říct, že se chystáme začlenit Texy do CMS, který naše společnost vyvíjí. Rád bych si s Vámi ujasnil podmínky licence. Pokud klientovi dodáme náš systém bez Texy! a teprve on si ho doinstaluje, bude to v souladu s GPL licencí? Náš systém je samozřejmě funkční i bez Texy!
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
### #######
######## ### s.r.o.
(podle informace z webu stojí základní modul CMS od této firmy cca 20.000 Kč)
Příběh druhý
Ahoj DGX!
Píši si vlastní CMS. Velmi se mi líbí TEXY!. Takže tímto za něj velmi děkuji. :) Mám
v plánu zabudovat ho do svého systému, a nebyl by pro mne problém ten
systém uvolnit pod GPL licencí, ale rád bych tě nějak „podpořil“, tím
myslím finančně. Chtěl bych se zeptat, kolik by stála licence (kterou sice
zas tak nutně nepotřebuji, ale rád ty peníze na vývoj skutečně
geniálního Texy věnuji). Mé finanční zdroje nejsou neomezené, ale pokud
to jen trochu půjde, rád bych Tvoji snahu podpořil.
Díky!
Tomáš Vítek
(Tomáš mi poslal 1000 Kč, což je vůbec první dobrovolný příspěvek a tímto mu děkuji)
Co dodat?
To první „story“ mě vážně netrápí, takovým věcem se prostě směji. Navíc jde o ojedinělou záležitost. Což vlastně platí i pro druhý příběh, ale ten mě naopak velmi potešil. Jen zatím nevím, jak to vyřešit účetně… 🙂
Komentáře
binarniladin #1
Našel jsem rozdíl…zřetelný rozdíl v myšlení. A aniž bych chtěl myšlení T-1 (typu jedna) hájit, tak bych k tomu poznamenal takovou maličkost. T-1 je prostě ten typ myšlení kterým není nadán každý a spojuje se schopností vydělat peníze. Lidé, kterým je myšlení T-1 cizí IMHO nikdy nezbohatnou nebo ne příliš nebo daleko nesnadněji. Ke své smůle se k nim počítám i já. Dovolím si ilustrační příklad. Já mám párek činčil a oni párkrát do roka mladý. Činčila je poměrně nenáročné zvíře, s výjimkou nákladů na pořízení klece jsou náklady na jejich chov v celkových nákladech domácnosti téměř nepostřehnutelné. A také s výjimkou samotných nákladů na pořízení činčily. Ve zverimexech stojí tohle zvíře tak 800–1000 korun. Kdyby tedy naše mladé nabízel za 500 Českokreditů lidé pořád bych měl lehký odbyt a těžší peněženku. Ovšem jelikož mláďata jsou vlastně jen vedlejším produktem toho , že jsme chtěli mít dvě činčily, nějak nemám to srdce (nebo žaludek nebo jiný orgán) na to , abych si řekl o peníze a tak jsem všechny mladé činčily rozdal..tedy..přesněji vyměnil tu za flašku červeného tu za čokoládu děti, ale to ti obdarovaní přinesli sami od sebe. …….(uf..to jsem se tady nějak rozkecal….nabízím malý honorář za naddimenzionální zaplnění komentářového okna. Když jsem článek četl, nedbale jsem odscrolloval o odstavec níž a četl jsem nejprve Příběh druhý a pak teprve první. A tak nějam mě napadlo, že – La Trine – možno číst i pozpátku ..:o))
benny #2
#1 binarniladine,
Myslim že to není to tak. Co znám skutečně bohaté lidi, tak jse to vždy T-2. T-1 je třeba prodejce počítačů, co je rád, že někomu prodal předražený kompl a za zisk si vylepší ten svůj. (když na to zákazník příjde, k T-1 se nevrátí a dalších 30 komplů do kanceláře koupí u T-2).
binarniladin #3
#2 benny, No..možná jsem se rozapsal víc než bylo nutné a přitom to vzal zkratkou..:o)) zkusím to jinak. Chtěl jsem říct , že T-1 je právě to myšlení které pomáhá vydělávat peníze. Tedy, myšlení orientované na minimalizaci nákadů a maximalizaci zisku. V tom tvém příkladu z počítači nesedí to, že posižený DGX není jejich zákazník, nýbrž něco jako dodavatel , kterého se oni pokouší vzít na hůl, což koncovému zákazníku vůbec nemusí dojít, ten bude rád, že jejich drahý program je tak šikovný, že má implementováno
zdokonalování zdarma.
David Grudl #4
#1 binarniladine, ten slogan je cool 🙂 už jsem jej zařadil…
Obecně T-1 používá vadný obchodní model. Ale proč.
Texy! nemusí výhovovat všem klientům, na mnohé však působí jako droga (prodávám drogy? 🙂. Při vhodné prezentaci firma snadno přesvědčí velké procento klientů, že to chtějí a ti si rádi zaplatí. Za Texy! a především za implementaci. Tedy nevíc vydělá firma, část vydělám já a zákazník je spokojen. Všechny strany jsou spokojené.
Věc, kterou dostane zákazník zdarma a kterou nepotřebuje, neocení. A to je základní slabina modelu, který prezentuje T-1. Stejně musí implementaci naprogramovat (zdarma) a nemůžou se spolehnout na žádnou podporu z mé strany (spíš naopak). Žádná strana spokojená není.
Netroufám si tvrdit, které z uvažovaní (T1 / T2) spíš vede k penězům, ale jsem si jist, který z uvedených obchodních modelů je ten lepší 🙂
Kleff #5
tak u me je to (ostatne jako se vsim) kombinace obou mysleni, 1 i 2, pokud budu prodavat neco na cem alespon trochu vydelam tak mi prijde normalni zaplatit tvurci neceho co moji zakaznici pouziji
a k cincilam to ze mladata jsou vedlejsi produkt prece neznamena ze na nich nemuzes klidne i neco trhnout, i kdyz jsou naklady nizke
prece mit nejakeho konicka ktery nejen pokryje svoje naklady, ale i neco vydela je uzasna vec
binarniladin #6
#5 Kleffe, Já to tak neberu, hlavně asi proto, že ty mladý většinou rozdám známým. A jelikož nejsem Amway, známý nekasíruju.:o)
Tomik (Tomáš Vítek) #7
(poznámka: jsem autorem toho způsobu T2 :)
Řeknu vám, jak jsem uvažoval, a jak jsem se rozhodl Davidovi na Texy! přispět: Je to asi 2–3 měsíce, co jsem si začal psát ten CMS (který ještě nemá jméno a díky La Trine je už slavný :), napsal jsem jádro toho CMS a jako editační nástroj jsem tam chtěl zařadit FCKeditor (který je wysiwyg a jako takový je docela kvalitní), to bylo krátce potom, co David dokončil Texy!, samozřejmě mě Texy! na první pohled uchvátilo. Zamířil jsem na forum pro Texy!. A v sekci Licence jsem narazil pouze na příspěvky typu „Mám CMS takový a takový, chci ho prodat tomu a tomu a do nej zařadit Texy!, jak to mám udělat, abych z toho měl všechny peníze já a nemusel jsem autorovi za Texy! zaplatit ani halíř?“. To ve mě zapálilo plamínek.
Ten CMS jsem původně dělal jen pro sebe, pak mě samozřejmě napadlo ho začít prodávat. Nebyl by pro mě problém uvolnit ho pod GPL licencí nebo vlastní CMS prodávat jako close-source a pak k tomu zadarmo (tedy nekomerčně) dodávat jakýsi plugin, tedy tak jak to dělá T1. Tedy udělat to nějak tak, abych já dostal všechny peníze a David nic. Uznávám, toto je klasický postup pokud chci vydělat hodně peněz. Nevím zda je dobrý či špatný, ale vím, že není „lidsky úplně správný“. A velice mě dožralo (původně jsem chtěl napsat něco jiného, ale tím bych tento dlouhý komentář degradoval a to nechci :), že každý čech (ok jsou výjimky a právě čtenáři, kteří čtou tento webzine – La Trine – jsou pravděpodobně ty výjimky :) přemýšlí právě a jen nad tím jak to udělat tak, aby s toho měli nejvíce oni.
To jsem chtěl změnit, nechtěl jsem být jeden z mnoha, z davu, který dalo by se říci krade (nebo profituje na úkor jiného). Tak jsem Davidovi napsal tento mail. Jsem rád, že jsem tak učinil a asi bych to udělal znova.
Zatím studuji, takže mě netrápí nějaká obchodní strategie (nebo cosi, čím sedá nazvat to profitování na jiných za účel vlastního zisku), ale vězte, že mě to napadlo a jen svědomí mě zabránilo to tak provést, takže to není o tom, že mě nenapadlo jak na to vydělat (ano nejsem tak blbý :).
Co říct závěrem? Do CMS, které si dělám jsem investoval 1000Kč. Pokud si říkate „Vyhozené peníze“ nebo „Blázen“, tak bych chtěl říct, že (sice zcela nezávisle na tom přispění na Texy!) mám už jednoho zákazníka pro ten nový CMS, takže na tom tak jako tak neprodělám a navíc se cítím velice dobře, udělal jsem dobrý skutek.
Věřím, že to ty, kteří přemýšleli nad tím, jak Texy využít a nezaplatit nic, donutí popřemýšlet, že se dá vydělávat i tak, že Davidovi přispějete na to co udělal za vás, tedy na dost podsatatný kus práce, protože udělat si vlastní HTML formátovač není žádná sranda (kdo to zkoušel mi dá určitě za pravdu).
A a na úplný konec bych chtěl poděkovat Davidovi, protože jsem díky němu slavný :), čtenářovi, který tento komentář dočetl až sem, protože to je sakra dlouhý komentář (a za to si dávám černý puntik :) a také bych se chtěl omluvit všem češtinářům, protože přestože je čeština můj rodný jazyk, není v mých silách zkontrolovat celý tento komentář.
Přeji hezký den
Tomik (Tomáš Vítek) #8
Jejda, to je textu. :)
spaze #9
#4 Davide Grudle, obchodni model T1 je urcite spatny, ale co „model“ mysleni? Zkusme jinej PoV: IMHO takto chvili premyslel i T2, ale vyvodil z toho jiny obchodni model. (omlouvam se, jestli je to tu nekde uvedeno, komentare jsou delsi nez clanek ;)
IMHO je to pokus o seznameni se s materialem a pokus jej vyuzit na plno (myslim vlastnosti, ne finance), coz by melo byt vsem prgacum, adminum vlastni. Stacilo by pritom T1 formulovat uplne jinak (napr. zajima nas to z duvodu blabla, sme pravnici a nechapeme GPL a buhvico).
Neberte to jako zastavani T1 a obch. modelu, ale spis asi jako objasneni myslenkovych pochodu (i kdyz je mozny, ze ty byly zcela jiny a jde opravdu jen o $$ ;)
Adam Hošek #10
Zajímalo by mě, jak myslí T-1 to, že by si zákazník Texy! doinstaloval… sám? Ta firma by stejně musela udělat plugin nebo tak něco. Ať si dá příplatek za plugin a ať použije komerční verzi Texy!, když je celý CMS komerční. Mám pocit, že takhle to Dave s duálním licencováním zamýšlel. Kdyby totiž nešlo o to, aby byl Texy! i pod komerční licencí, mohl rovnou použít jen LGPL místo GPL a vše by bylo bez starostí. Aspoň pro uživatele Texy!, samozřejmě. Vzhledem k tomu, že GPL zakazuje použít SW nebo jeho část v komerčním (close-source) SW, asi by Texy! ta firma ani jinak, než komerčně, zařadit do svého CMS nemohla.
carnero #11
OT: lze číst i pozpátku … zkoušel jsem to, ale moc jsem se toho nedozvěděl. Tak jsem to vzal znovu a správným směrem. Bylo to lepší.
A k článku: Jsou lidi a jsou lidi. Co více dodat?
binarniladin #12
Já bych měl jen jeden takový LAMA dotaz na který jsem v tom OT řečnění o činčilách tak trochu zapoměl. Můžeš jim v téhle kulišárně nějak zabránit? Podotýkám, že se jen vágně vyznám v licencích a ani trochu v programování, pokud by to bylo na nesnesitelně dlouhý vysvětlování, tak jako bych nic neřekl.:o)) a vzhledem ke stížnosti #11 carnero by možná stálo za úvahu slogan modifikovat na: Povoleno číst i pozpátku..:o))
Marek Prokop #13
Asi jsem zabedněný, protože nechápu, co je na prvním příběhu špatného. To má ta firma Texy kupovat a svým klientům ji dávat zadarmo? Nebo ji má zakalkulovat do ceny svých produktů a své klienty tím zbytečně připravovat o peníze?
Upřímně řečeno mi připadá spíš divná ta obojaká licence. Proč by někdo měl něco dostat zadarmo a někdo jiný za totéž platit? To vám připadá fér? Všechny náklady firem se stejně nakonec promítnou do nákladů koncových spotřebitelů, třeba i nepřímo, takže v rozlišování komerčního a nekomerčního užití nevidím žádnou logiku.
David Grudl #14
#10 Adame Hošku, Vtip je v tom, že GPL nezakazuje kombinovat gplSW s komerčním softwarem, ale zakazuje výsledek šířit. Proto je rozdíl, když si modul doinstaluje uživatel sám a když ho do systému začlení prodejce.
#12 binarniladine, znásilňování nebo hledání skulinek licence je směšné v tom, že licenci mi nikdo nepřidělil, zvolil jsem si ji sám a kdykoliv ji můžu změnit. Ale mě tyto „kulišárny“ vážně netrápí 🙂
ad slogan: kdysi tu už bylo také „pro maximální zážitek čtěte zleva doprava“
#13 Marku Prokope, ufff, dáváte mi zabrat, ten první odstavec mi přijde jak provolání ožbila v pořadu Kotel 🙂 Ano, myslím si, že za komerční software se má platit a nenazýval bych to „zbytečným připravením se o peníze“.
Duální licence je u Texy! nutnost. Šířeno jen pod GPL by mělo odříznutou cestu do komerčních produktů, šířeno jen pod komerční licencí by se nikdy neprosadilo. Ale rozlišujme užívání a šíření. Texy! může každý užívat zdarma, což je fér, jen se liší přístup ke komerční a nekomerční šíření.
binarniladin #15
#13 Marku Prokope, hodnocení prvního příběhu přeci hodně záleží na úhlu pohledu. Z hlediska autora je pochopitelně špatně, že za svou práci nic nedostane. Nezůčastněným by to mohlo být jedno a dotyčná firma na tom evidetně nic špatného nevidí. Obecně se jedná o demonstraci chování :„co vyloženě nemusím, to nedělám“ Zakázaný to většinou není, ale počítám, že nikdo není nadšený, když to na něj někdo vybalí. Asi by vás také nepotěšilo, kdyby vám někdo oznámil, že dělá všechno proto , aby legálním způsobem nemusel za vaší práci nic platit.
johno #16
Podľa mňa sa tá firma v prvom príbehu chce len zbaviť zodpovednosti za kradnutie softvéru. Oni všetko pripravia tak aby tam Texy! stačilo nakopírovať. Možno spravia k tomu trebárs aj peknú príručku, ale ukradne to v konečnom dôsledku ten zákazník.
#13 Marku Prokope, To čo má jeden za peniaze nemá ten druhý zadarmo. Musí priložiť ruku k dielu. Prispeje k Texy! niečím novým. Či je to ako protiváha veľa alebo málo to nechám na Vás. Mne sa to zdá fér.
Sodalite #17
#13 Marku Prokope, Nechápu – „Firma by měla Texy kupovat a svým klientům je dávat zadarmo?“ Pochybuju, že to firma něco svým klientům dává zadarmo. Vidím to takto:
Mám komerční CMS, který stojí XXX peněz. Docela se prodává. Když do něho šupnu ještě Texy, můžu zvýšit cenu, pač jsem dodal přidanou hodnotu. dgx nedostane nic, takže jsem se pěkně nahrabal (= dosažení oné přidané hodnoty mě nestálo ani špetku peněz nebo času, takže i kdybych tu cenu zvýšil nepatrně [třeba o 200 Kč], tak na 5 licencích už mám 1000 Kč naprosto v klidu. V takovém případě je slušnost něco poslat autorovi projektu, na jehož práci vydělávám, aniž bych se musel snažit.
A další model: Mám komerční CMS za XXX korun, který jsem si vyvinul sám, vlastním úsilím a prodávám ho. Navíc svým zákazníkům řeknu: „Podporuje to Texy, lze si ho doinstalovat takhle a takhle, z těchto stránek“ a nevezmu si za Texy ani halíř. Pak je v pořádku, když autor taky nedostane nic. Texy zjevně není předmětem prodeje a nepromítá se do koncové ceny.
Otázka na tělo: Je CMS La TRine taky pod GPL?
David Grudl #18
#17 Sodalite, chápu to také tak, viz
La Trine běží na Nucleus CMS 3.15 s celou řadou drobných úprav kódu, dále používá několik pluginů z BLOG:CMS či NucleusCMS Plugins a několik vlastních pluginů.
radim #19
Vzdy kdyz ctu horleni pro jednu z moznych variant problemu, jsem ve vnitrnich pochybach. Me zkusenosti rikaji, ze ona pomyslna mince ma vzdy! obe strany naprosto stejme. Pouze nase optika (zaujeti) vidi nekterou ze stran dulezitejsi a tudiz i pomyslne vetsi.
DGX se rozhodl svuj SW Texy sirit (patrne) dvojim zpusobem (licenci). Volne uzitelnou pro nekomercni ucely, a pro komerci uziti, s uplatou (presne jsem onu licenci nestudoval tak, spekuluji a zjednodusuji).
Rozhodl se tak svobodne, ale patrne nedomyslel, kde je ona hranice komercnosti.
Ja osobne se domnivam, ze nekomercni uziti je jen doma na osobnim pocitaci pro vlastni pouceni, studium atd.
Vse ostatni je komerce. To, ze nekasiruji penize hned jeste neznanena, ze z toho nemam nekdy v budoucnu, diky nove prilezitosti, financni efekt. Pripadne i znacny.
Pan Mistr sklopil zrak do podhradi a udelil Texy pozornost. Uz to je od Mistra uznani a dgx by prece jen mohl byt potesen. Zaplaceno dostal uznanim. Neberme toto uznani na lehkou vahu, je to hodnota k nezaplaceni. Je to mira uzitecnosti (ceny) Texy.
Ja osobne po zminenem kontaktu od Mistra (povazuji ho za vysoce korektni), bych sdelil. Uziti timto zpusobem je komerce a tudiz plat, navrhl smlouvu a zpusob uhrady, a nebo MAZ (mineno DEL).
Druhy pripad u mne vyvolava smisene pocity. Vyzniva velmi uslechtile, ale…cituji – mám už jednoho zákazníka pro ten nový CMS......Nevim, veskere dobre umysly vzdy konci v pekle. Prece je snazsi navrhnou smlouvu s podminkami a dohodnou se.Verte, ze obe strany budou mit v budoucnu i lepsi pocit. Jednak pri prodeji CMS ona tisicikoruna bude v ankladech chybet (dane), a dgx nevi co s ni. No je to dar. Pevne verim, ze standartni (smluvni) reseni zvitezi a bude dodatecne naplneno.
Marek Prokop #20
#14 Davide Grudle, Davide, asi si nerozumíme. Netuším, co je „ožbila v pořadu Kotel“, ale to asi není podstatné. Podstatnější je, že jsem nepsal o zbytečném se připravování o peníze nýbrž o zbytečném připravování o peníze někoho jiného, konkrétně zákazníka firmy č. 1. Ten může získat zcela stejný výsledek – rozšíření CMS firmy 1 o Texy – buď zdarma, nebo za peníze.
Kdybych byl na místě firmy č. 1, připadalo by mi hodně hloupé chtít od zákazníka peníze za něco, co může mít zdarma, takže bych se vás zeptal úplně stejně, a pokud byste mi odpověděl ano, tlumočil bych to zákazníkovi, ať si vybere sám. Připadá mi to zcela logické, jiné řešení tu prakticky nevidím. Proto mi není jasné, nad čím se vlastně pozastavujete.
Dále píšete o tom, že je třeba rozlišovat komerční a nekomerční užívání a komerční a nekomerční šíření. Vy to rozlišovat umíte? Já tedy ne a vůbec si neumím představit, jak to rozlišovat. Ještě bych snad chápal pojem „šíření samotné Texy se ziskem“, i když ani v tom případě netuším, jak byste ten zisk ověřoval.
Marek Prokop #21
#15 binarniladine, Pokud je z hlediska autora špatně, že za svou práci nic nedostane, proč se tedy rozhodl, že za ni za určitých, asi silně převažujících podmínek nic nechce?
Tím odpovídám i na to, zda by mne nepotěšilo, kdyby někdo dělal všechno proto, aby legálním způsobem nemusel za mou práci platit. Nepotěšilo, ale já se nechovám tak schizofrenně, abych za výsledky jedné práce od někoho chtěl peníze a od jiného ne, takže tento problém nemám.
Kdybych uvažoval jako David, musel bych prověřovat účstníky svých školení a čtenáře svých článků, zda chtějí získané znalosti použít „jen pro sebe“, nebo pro svou webdesignérskou firmu. Těm prvním bych to musel dávat zdarma a těm druhým za peníze. Připadá vám to OK? Mně ne, takže část této činnosti dělám zdarma a část za peníze a je jen na posluchačích a čtenářích, co si vyberou.
Marek Prokop #22
#17 Sodalite, Solidate, Vaše úvaha, jakož i toto Davidovo vysvětlení by byly bez chyby, kdyby nezpochybnitelně platilo, že po rozšíření o Texy se zvýší prodej či cena onoho CMS natolik, že to uhradí jak licenční poplatky Texy, tak přiměřený zisk výrobce onoho CMS.
Naše pohledy se asi liší proto, že zatímco Vám připadá splnění výše uvedené podmínky samozřejmé, já ho naopak považuji za dost nepravděpodobné i u nového projektu a téměř nemožné u zavedeného CMS, o kterém byla v případě č. 1 řeč.
Lukas #23
#13 Marku Prokope, „Proč by někdo měl něco dostat zadarmo a někdo jiný za totéž platit? To vám připadá fér? “
Naprosto fer. Pokud to nekdo chce pouzivat v opensource programu, je normalni ho motivovat tim, ze mu umoznite vyuzit technologii free. Proste proto, ze on vyvine neco, co mohou pak pouzivat free dalsi.
Sodalite #24
#22 Marku Prokope, Ano, myslím, že Vás chápu. Nicméně nikdo nevím, kolik by ta komerční licence za Texy stála peněz, takže asi nevykoumáme, jestli je by se to oné firmě vyplatilo.
Co se Vašich školení týče – Vy je poskytujete pod GPL licencí? Pokud ne, tak prodáváte Vaše znalosti lidem za úplatu, a oni maji právo je potom komerčně využít 😉.
Nebo to celé chápu úplně špatně?
David Grudl #25
#19 radime, Radime, jdeš k věci. Také si myslím, že problém vzniká tam, kde se střetává svobodný software s proprietárním (méně zavádějící označení než nekomerční vs. komerční).
Musím ale zdůraznit rozdíl mezi pojmem šířit a používat. Nerozlišuji komerční a nekomerční užití – Texy! může každý používat v rámci licence GPL, tedy bezplatně. Jinak je tomu ale v případě šíření, právě tady se obě licence liší. Hranice je ovšem zcela jasná: Texy může být šířeno pod GPL tehdy a jen tehdy, pokud je celý komplet šířen pod touto licencí.
Zcela souhlasím, koneckonců jinak bych Texy! nepustil ven jako svobodný software.
Zakopaný pes je ale v tom, že mistr se vyzná v licencích, mistr přesně ví, kam míří. Snaží se znásilnit licenci, jít podle litery ale nikoli ducha pravidel.
Snad každý student, který mě kdy žádal o licenci Texy, potvrdí, že jsem z něj nechtěl tahat peníze. Pokud šlo v jeho případě využít GPL, navrhl jsem mu to, a pokud ne, cenu jsem zcela přizpůsobil jeho možnostem. Není důvod někoho brát na hůl, udělám ústupek a až si ten klučina založí firmu a začně Texy implementovat do svého systému, zúčtujeme 🙂 Ale – pokud někdo na mé práci vydělává a přitom usiluje o to, abych sám z toho nic neměl, pochopení nemám.
David Grudl #26
#20 Marku Prokope, komerční a nekomerční jsou vážně zavádějící pojmy. Ve skutečnosti rozlišuji šíření + užívání pod GPL a šíření pod komerční licencí. A tady jsou pravidla zcela jasná, viz #25 David Grudl. To by snad mohlo případ osvětlit.
Marku, co píšete má logiku. Nezlobte se, odpovím otázkou a snad se její pomocí dobereme dál. „Je fér chtít za Váš seminář peníze, když Poslední středu pořádáte zdarma?“
p.s. taktika licencování Texy není mým výmyslem, používá ho například MySQL a další
brn #27
#25 Davide Grudle, „pokud někdo na mé práci vydělává a přitom usiluje o to, abych sám z toho nic neměl, pochopení nemám.“
Neznam podrobnosti, ale pokud je Texy! pod GPL, tak i na GPL vecech se da vpohode vydelavat. Kdyz ta firma pak svuj CMS vyda pod GPL, tak tu snad neni problem, ne? Coz by podle me nemel byt problem – konkurenci tim ta firma nepomuze, protoze tezko je jeji inhouse reseni lepsi nez ty velke opensourcove CMS (nevyznam se v nich, ale kdyz vidim jak velke komunity okolo nich jsou, tak proste _musi_ byt skvele, ne?)
radim #28
#25 Davide Grudle,
dgx nepodezrivejte mne, ze Mistrovi fandim. Kazdy soudny clovek citi chut Mistrem s Texy! (podminkymi) vyje… Z druhe strany mohu-li, tedy mohu. Ale jinak verim, ze Mistr zvazi, ze timto pristupem si uzavira cestu (nechci dale rozvijet „zivotopis“ na jeho strankach jsem dusledne cetl) a je-li v nem alespon trochu chlapske ferovosti navrhne sam reseni. V kazdem pripade o tom po nejakem case poreferujte. Uvidime, je-li chlap, nebo jen vyzirka.
Muzeme slovickarit co je sireni a co pouzivani. Siri se chripkova epidemie. Tedy sireni je neco samovolneho, tak nejak mimochodem bez pouziti. A tady si dovolim tvrdit, ze je jakekoli sireni Texy! (a obecne kazdeho SW) prospesne. Ale pokud mi neco neuniklo, tak toto Mistr delat nechce (osvetu sirenim). V ostatnich pripadech jde o pouziti. Moje zkusenost rika, ze jde vzdy!! o dve krajni polohy. Pouziti bezpenezni, nebo penezni (zisk).
Marek Prokop #29
#26 Davide Grudle, Pokud jde o mou vzdělávací činnost, vidím rozdíl právě v tom, že se jedná o různé produkty, tj. výsledky různé práce vykonané jindy a jinde. Navíc je i užitná hodnota pro „klienty“ trochu jiná a já za ně dostávám různou formu odměny.
Konkrétně Poslední středy jsou pro účastníky zdarma a já z nich mám cennou zpětnou vazbu. Přibližně jednou za měsíc mám nějakou přednášku, která je také zdarma, ale slouží mi částečně jako selfpromo. Několikrát do měsíce mám placená školení, u kterých jde jen o peníze. Zato jsou mnohem delší a podrobnější.
Jak píšu výše, snažím se různé produkty namixovat tak, aby si každý mohl vybrat a já na tom neprodělal kalhoty. V případě Texy se ale jedná o totožný produkt. V tom vidím ten rozdíl.
Kdybych tento princip aplikoval na moje školení, musel bych rozlišovat jejich účastníky na ty, kteří budou získané znalosti dále prodávat svým vlastním klientům (asi dvě třetiny z nich to dělá), a těm školení zpoplatnit, a na ostatní, kteří znalosti využijí jen pro vlastní projekty, a ty školit zadarmo.
Ale mám dojem, že trochu odbíháme od původního tématu. Já proti dvojité licenci Texy nic tak zásadního nemám. Šlo mi jen o to, že zákonitě vyvolává otázky (IMHO zcela oprávněné), se kterými se na Vás obrátila firma č. 1.
Marek Prokop #30
#24 Sodalite, Chápete to správně. Prodávám znalosti za úplatu a je v pořádku, že je kupující využívají ke své podnikatelské činnosti. Svým komentářem jsem chtěl jenom zdůraznit, že to, jak lidé nabyté znalosti využijí, nijak neovlivňuje cenu, za kterou je prodávám. Některé dávám zadarmo, některé za úplatu (viz předešlý příspěvek), ale vždy všem stejně.
Teoreticky (alespoň tak jak chápu filosofii licencování Texy) by bylo spravedlivější, kdybych majiteli informačního portálu prodal školení levněji (nebo dal zadarmo), protože ho použije jen pro sebe, tj. převedeno na pojmy licence Texy, nebude ho dál komerčně šířit. Webdesignérské firmě bych ho naopak musel prodat dráž (nebo to bezplatné zpoplatnit), protože ta získané znalosti nechce pro sebe, nýbrž k dalšímu prodeji svým klientům (komerčnímu šíření).
Mně připadá tato analogie velmi věrná, ale možná to vidím příliš zaujatě a třeba to vůbe není dobrý příklad.
David Grudl #31
#29 Marku Prokope, zkusme tuto analogii: oba dva (tedy Vy a já) máme produkt (seminář; software), který za úplatu šíříme (přednáška; licence).
Oba nabízíme bezplatnou alternativu produktu (Poslední středa; licence GPL), která slouží částečně jako selfpromo, také produkt vylepšuje (zpětná vazba).
Cílem je však prodej placeného produktu (placený seminář; komerční licence). Prostě chléb ani elektřinu nikdo z nás dvou svým know-how nezaplatí. Placený produkt má také určité výhody (delší přednáška; podpora + záruka).
Nikdo z nás nerozlišuje, jak posluchači získané vědomosti zužitkují. Je tu jediné rozlišení – bezplatný a placený produkt (Středa; GPL; seminář; kom. licence).
Je tato analogie pochopitelnější?
Příklad číslo 1 je člověk, který pravidelně chodí na Poslední středu se záměrem získat veškeré vědomosti, které byste mu poskytl na placeném semináři, a takto za seminář ušetřit.
Příklad číslo 2 je člověk, který přišel na Poslední středu a přinesl Vám láhev oblíbeného pití.
(abych předešel pochybnostem, tato diskuze se mi velmi líbí a rád se nechám přesvědčit, abych použitý licenční model Texy změnil. Koneckonců, je to kompromis)
David Grudl #32
#30 Marku Prokope, také nerozlišuji, jak Texy! lidé využijí a neovlivňuje to fixní cenu. Za určitých jasně definovaných podmínek je dávam zdarma.
Už jsem tu psal, že rozlišení „komerční“ vs. „nekomerční“ je velmi nepřesné. Správně má být „v souladu s GPL“ a „v rozporu s GPL“
#22 Marku Prokope,
to je přeci princip nabídky a poptávky. Pokud rovnice platí, vyplatí se Texy! koupit, jinak nikoliv – tak to má být. Pro představu, cena licence činní jen asi 3% obvyklé ceny aplikace pro správu obsahu. Při plném využití ušetří vývojářům odhadem 30% práce.
Tomik (Tomáš Vítek) #33
#31 Davide Grudle, To je moc pěkně přirovnáno. Ano přesně tak jsem to zamýšlel, tj. podpořit autora :)
#30 Marku Prokope, Myslím, že váš a Davidův postup je zcela stejný. Ano u Davida se jedná o jeden produkt, který ale může být využit několika možnostmi, stejně tak, jako znalosti z vašich kurzů můžou být využity různě. Nevidím ani v jednom případě pochybení.
Marek Prokop #34
#31 Davide Grudle, Ano, tato Vaše poslední analogie je naprosto srozumitelná a výstižná (s výhradou dále). Pomůže nám ale zřejmě jen k tomu, že lépe odhalíme, čím se naše pohledy liší. Vy zřejmě předpokládáte, že člověka číslo 1 (chodí pravidelně na Poslední středu, aby ušetřil za placené školení) nebudu mít rád, kdežto člověka č. 2 (přijde jednou a přinese mi oblíbené pití) rád mít budu.
Jenže já mám rád oba. Toho druhého asi trochu víc, ale v žádném případě nemám vůbec nic ani proti prvnímu. Jeho chování mi připadá racionální a v pořádku. Kdyby se mi nelíbilo, mohl bych mu přeci snadno zabránit.
Navíc ta Vaše analogie tak úplně nesedí. Firma č. 1 ve Vašem původním příběhu se přeci nechovala jako člověk č. 1 z Vašeho posledního komentáře. Oni se jen zeptali, zda se tak mohou chovat, což mi připadá zcela fér. Kdyby chtěli Vaše podmínky svévolně porušit, asi by se neptali na Váš souhlas.
O změně licenčního modelu Texy Vás přesvědčovat nechci, protože mi opravdu nijak nevadí a původně mi o něj nešlo. Šlo mi právě jen o Vaši reakci na otázku firmy č. 1. Jak už jsem několikrát napsal, ta otázka mi připadá zcela OK a kdybych byl zákazníkem té firmy (a tudíž nepřímo i Váš potenciální zákazník, Davide, na to nezapomínejte), očekával bych, že se tato firma bude svých dodavatelů takto ptát, aby pro mne našla cenově nejvýhodnější řešení.
David Grudl #35
Řekl bych, že jsme se pěkně dopracovali k jádru věci, teď tomu rozumím. Neprve bych chtěl trošku obhájit svůj postoj k první firmě. Závěr pod článkem myslím upřímně. Přistup mě skutečně (lidsky, duševně) netrápí.
Kde se však naše pohledy liší? Právě v tom (zdá se že společném) smyslu pro fér hru + rodičovsko-výchovném „to se nedělá, představ si, že by to dělal každý“. Hned vysvětlím.
Rád vidím, že firma kromě svých zájmů prosazuje i zájmy klientů. Měla by však také respektovat zájmy dodavatelů. V této situaci jsem dodavatel a jaké jsou mé zájmy dává tušit už samotná existence oné komerční licence.
binarniladin #36
#21 Marku Prokope, ono je na tom možná nejlegračnější, že jsou dokonce líní si udělat právní rozbor sami a tak se zeptají autora, jestli by jim to vyložil on :o)) Jinak se přiznám, že netuším, jak běžná či neběžná je podvojná licence, ale třeba nekomerční hosting zdarma a komernční za peníze je k vidění celkem často, ne?
Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.