Jak vyexportovat události z Facebooku do Google Calendar, aby
vše fungovalo dobře?
Otevřete si Facebook a klikněte na „Události“. Adresa s exportem
událostí ve formátu iCalendar je trošku nečekaně ukrytá pod
ikonkou lupy:
Adresu si zkopírujte do schránky:
Odkaz bychom mohli hned dát to Google kalendáře, ale narazili bychom na
několik nedostatků. Google nedokáže korektně zobrazit neveřejnou událost,
místo ní uvidíte pouze nicneříkající slovo „nedostupný“:
Google nedokáže ani filtrovat události podle toho, zda jsme potvrdili
účast. Takže kalendář se nám plní nejen událostmi, na které jsme
účast potvrdili, ale i těmi, na které nás někdo zatím jen pozval. Navíc
u událostí v letním čase uvádí o hodinu více.
Vše lze vyřešit jednoduchým filtrem facebookfilter.php,
který si umístěte na server:
// load events from Facebook
$s = file_get_contents("http://www.facebook.com/ical/u.php?$_SERVER[QUERY_STRING]");
// PREG requires \n line breaks
$s = str_replace("\r\n", "\n", $s);
// fix private events bug in Google Calendar
$s = str_replace('CLASS:PRIVATE', 'CLASS:PUBLIC', $s);
// remove unconfirmed events
function filterEvents($m) {
return strpos($m[0], 'PARTSTAT:NEEDS-ACTION') ? '' : $m[0];
}
$s = preg_replace_callback('#^BEGIN:VEVENT\n(.*?)^END:VEVENT\n#sm', 'filterEvents', $s);
// fix daylight savings bug in Google Calendar
function fixTime($m) {
$zone = new DateTimeZone('Europe/Prague');
$time = new DateTime($m[2], new DateTimeZone('UTC'));
$fix = $zone->getOffset($time) - $zone->getOffset(new DateTime('20000101', $zone));
$time->modify("-$fix seconds");
return $m[1] . $time->format('Ymd\THis\Z');
}
$s = preg_replace_callback('#^(DTSTART:|DTEND:)(.+)#m', 'fixTime', $s);
// revert line breaks back
$s = str_replace("\n", "\r\n", $s);
header('Content-Type: text/calendar; charset=utf-8');
echo $s;
Do Google kalendáře přidáme adresu našeho filtru se stejnými parametry
v URL, jako měl původní skript od Facebooku:
Laděnku nejprve aktivujeme. Pro uživatele samostatné verze stačí
zavolat:
ndebug();
(Uživatelé Nette Framework, aktivujte
Debugger::$strictMode = true; a zavolejte
Debugger::enable().)
Nyní v místě, kde chceme program přerušit a zobrazit všechny
požadované informace, stačí napsat $stop():
public function authenticate(array $credentials)
{
list($username, $password) = $credentials;
$row = $this->users->where('username', $username)->fetch();
$stop(); // tady se program přeruší
...
Debugger vám přehledně ukáže místo, kde k přerušení došlo:
Všimněte si, že hodnotu lokální proměnné lze zobrazit tím, že na ni
najedete myší. Cool!
K dispozici je přehled všech proměnných, které byly funkci předány
(pod záložkou Callstack):
A přehledně vypsané všechny lokální proměnné, složitější
struktury můžete kliknutím rozbalit:
Samozřejmostí je celý call stack, opět s rozklikávacím pohledem do
zdrojového kódu nebo předávaných proměnných. A také lze klikem na
jméno souboru jej otevřít v editoru:
Níže najdete všechny informace o HTTP požadavku, počínaje hlavičkami
přes cookies k GET/POST proměnným:
A nechybí ani pole $_SERVER, konfigurační direktivy,
konstanty atd:
Dokáže tohle váš framework? 😉 Pokud ne, seznamte ho s Laděnkou.
Poslední sobota je
každoměsíční setkání všech fanoušků programování webových
aplikací, ať už to jsou odborníci nebo amatéři. Znalost Nette Frameworku je výhodou a vstup je zdarma.
Tahle Sobota ale byla jiná než předchozí.
Trocha nostalgie: První Poslední sobota proběhla předposlední
červencový pátek roku 2008 v Brně. V komorním prostředí se setkal
zakladatel budoucího WebExpa, kluk s fobií
z počítačů (ale léčil se), jiný kluk, co ještě neslyšel slovo
framework, a podobně. Byla to skvělá akce, ze které existuje zvukový
záznam, který mám strach si pustit. Očekávám něco na styl Boženky.
Vůbec by mě tehdy nenapadlo, že se z Poslední soboty stane událost
s tak dlouhou tradicí.
Od února 2009 se totiž koná Poslední sobota pravidelně každou
poslední sobotu v měsíci, střídavě v Praze a Brně. Nebo jinde. Musím
zmínit nesmírně vydařenou PS v Bratislavě na lodi s indickou restaurací
nebo v Ostravě přímo na ulici Stodolní v baru jménem Ruby ležícím
kousek od kolejí.
One more thing: Jakub Vrána na Poslední sobotě. Na rozdíl od
Billa se setkal s vřelým přijetím 🙂 Photoshopped by
@SlavaCz.
Poslední sobota vždycky balancovala mezi hospodskou slezinou a workshopem
s programem přednášek. Balanc ne vždy vyšel, často kvůli prostorům,
což vedlo k rozčarování. Chtěl jsem proto PS posunout na novou úroveň
(nebo jít od toho pryč). V říjnu jsem se potkal s Janou z pražského
Hubu a Markem, který tam pořádá setkání Drupalistů, pokecali jsme,
slovo dalo slovo a zarezervoval jsem prostor v Hubu pro novou Poslední
sobotu. Na leden, při příležitosti vydání Nette Framework 2.
Nová Sobota
Jak to probíhalo se můžete podívat na fotografiích
od Fandy Šidáka. Nebál bych se to nazvat malou konferencí: dorazilo cca
140 lidí, čekala je šňůra přednášek završená openspace diskusními
bloky. Slidy najdete přímo na webu posobota.cz, brzy se objeví i videozáznamy.
Ke konci už jsme byli hladoví jak psi (příště to chce catering) a vyrazili
na večeři do steak house.
I v těžké konkurenci všech ACTA a SOPA se nám podařilo s #posobota dostat mezi top
hashtagy na klaboseni.cz. A prakticky všechny reakce byly pozitivní, což
znamená, že nový formát Poslední soboty měl úspěch.
Budeme v tom pokračovat!
Musím poděkovat Vítkovi za zásadní
pomoc s organizací, sponzorovi Klikpojisteni.cz, že do toho velmi
odvážně šel, klukům za jejich prezentace, fotografie a videozáznamy.
A pochopitelně všem návštěvníkům, kteří dorazili mnohdy z daleka, a
dali akci smysl.
Sponzoring
Věčně slýchám, jak firmy těžko shánějí dobré programátory, jací
diletanti jim chodí na pohovory, a ptají se mě, jestli bych jim mohl někoho
doporučit. Odpovídám: přijďte na Poslední sobotu! Tam je máte všechny
pohromadě, stačí je jen oslovit. Znám pár úspěšných firem, které jsou
takřka komplet sestaveny z osobností Posledních sobot.
V roce 2010 se stala společnost Skype
prvním sponzorem Poslední soboty, pojala to excelentně a udělala si
výborné jméno v komunitě PHP programátorů. Pokud chcete oslovit
perspektivní lidi, pojďte ji v tom následovat. Stačí mi napsat na email.
Ne každému a ne na všechno se vždy a univerzálně hodí
velké frameworky!
Nadpis jsem si vypůjčil z článku
Manifest miniaturního PHP, pod nějž bych se klidně elektronicky
podepsal, mít elektronický podpis. Sice argument s počítáním řádků je
nefér a diskutabilní, ale rozumím, co se autor snažil říct. Na Zdrojáku
jsem pod něj napsal komentář, který jsem se nakonec rozhodl zvěčnit i tu
na blogu:
Docela často dělám jednoduché weby, které celé napíšu v
„notepadu“, a chci, aby kód neměl víc řádků, než je naprosto
nezbytně nutné a nahrávat kvůli 20kB webu i se styly na hosting
hafo-megabajtový framework nepřichází v úvahu už vůbec.
Ale přitom i v těch jednoduchých webech chci použít věci, co jsou
vyřešené v Nette, a nechci se vzdát navyklého pohodlí. Jsem líný
programátor. Z toho důvodu se dá Nette
Framework používat jako micro framework.
Chtělo by to příklad. Zrovna včera jsem si redesignoval https://davidgrudl.com a dal k dispozici
zdrojové kódy (odkryjte rožek vlevo nahoře), čistě pro inspiraci
ostatním, jak takový microsite řeším. Celý PHP kód webu je tvořen
jedním souborem index.php, který je, věřím, srozumitelný, byť pro
neznalého asi méně. Zbytek jsou šablony. A framework nahraný
v minifikované podobě jediného souboru, což, společně s faktem, že má
cca dvojnásobnou velikost než jQuery, řeší psychologický blok „nechci
nahrávat celej framework“.
Nebo příklad blogu, který najdete přímo v distribuci. Jeho zdroják
tvoří taktéž pouze index.php, a to ještě s méně řádky, než
v předchozím případě. Vše ostatní jsou šablony, viz https://github.com/…ta/templates.
Asi bych měl napsat, proč vlastně na pidiwebech framework používám. Tak
především si dnes neumím představit, že bych něco programoval bez Laděnky, ta mi pak na ostrém serveru
bude logovat chyby (ačkoliv u statického webu asi nebudou). Především ale
využiju šablonovací systém Latte,
protože už od 2 stránek chci mít oddělený layout a obsah, vyhovuje mi
stručná syntaxe Latte a spoléhám na automatické escapování. Využiji
i routování,
protože prostý požadavek mít URL adresy bez koncovek .php
dokáže v mod_rewrite nastavit (správně!) jen bůh.
V prvním zmíněném webu se ještě používá kešování pro twitter feedy, na
blogu je zase využit databázový
layer. A taky SEO vychytávka Nette, která automaticky předchází
známé chybě, kdy se při stránkování pohybem vpřed a vzad dostaneme na
tutéž stránku, jen jí v URL bude navíc strašit page=1.
A taky mi Nette zajistí, že se při chybě nikdy neobrazí
programátorské chybové hlášky PHP, ale uživateli srozumitelná stránka. A ještě
autoloading – už jej
vnímám jako takovou samozřejmost, že bych na něj úplně zapomněl.
Samozřejmě někdy ještě přidám kontaktní formulář a nechám ho odesílat emailem. Teď si teprve
uvědomuji, že vlastně využívám 90 % frameworku.
Takhle tvořím quick'n'dirty weby a takhle mě to baví 😉
Díky chytře vymyšlenému kódování UTF-8 ji lze spolehlivě používat
i pro takto kódované řetězce. Navíc jako první dva argumenty lze uvést
pole a funkce potom provede vícenásobné nahrazení. A tady narážíme na
první špíček, který je třeba mít na zřeteli. Každé nahrazení
prochází řetězec znovu, pokud bychom tedy chtěli ve větě
pánské dárky prohodit dá <⇒ pá
a získat tak dánské párky (švédská delikatesa!), žádné
pořadí argumentů k cíli nepovede:
Pokud bychom hledali výskyty podle složitějších pravidel, využijeme
regulární výrazy a funkci preg_replace. Ta také umožňuje
vícenásobné nahrazování a chová se stejně jako str_replace.
Teď však mířím jinam. Potřebuji v řetězci nahradit všechny čísla
slovem hafo, což je snadné:
$s = "Radek tvrdí, že má IQ 151. Pěkný sběratelský kousek!";
echo preg_replace('#\d+#', 'hafo', $s);
Zobecněme kód, nechť umí čísla nahradit čímkoliv, co mu předáme
v proměnné $replacement. Řada programátorů použije:
Což bohužel není dobře. Je třeba si uvědomit, že i v nahrazovaném
řetězci mají určité znaky speciální význam (konkrétně lomítko a
dolar), proto ho musíme escapovat. Správné obecné
řešení je:
return preg_replace('#\d+#', addcslashes($replacement, '$\\'), $s); // ok
Pokud vám někdo na GitHubu pošle commit, je vhodné ho před začleněním
do hlavní větve ověřit nebo třeba upravit. Jak si snadno commit z GitHubu
vyzobnout do svého repozitáře? Používám k tomu skript
remotepick.php, který spustím v repozitáři a jako parametr
uvedu URL commitu. Což je adresa, na kterou vede například odkaz
363413a na této
stránce. Takže spustím:
Pokud máte v Git repozitáři víc vývojových větví, je rozhodně
dobré je průběžně aktualizovat oproti masteru. V řeči Gitu jde o
rebase. Aktualizované větve se pak mnohem snáze aplikují
(merge) do hlavní vývojové větve. A pokud máte větví opravdu hodně,
aktualizovat každou zvlášť je zdlouhavé. Pomoci může skript
rebaseall.php, který stačí zavolat někde uvnitř
repozitáře:
<?php
// zjisti seznam větví
exec('git branch', $branches);
// postupně každou rybejzuj proti masteru
foreach ($branches as $branch) {
$branch = trim($branch, "* \r\n");
passthru("git rebase master $branch", $errorCode);
if ($errorCode) {
exit;
}
}
// a nakonec se vrať na master
passthru('git checkout master');
Je možné, že se to dá zapsat i jedním příkazem z bashe, ale já rád
skriptuju v PHP a bash nemám.
Dependency
Injection je technika, která řeší určité problémy, ale zároveň
přináší těžkosti nové. Ty se pak snaží eliminovat DI kontejner, který od vás vyžaduje
změnit pohled na objektový návrh.
Pokud vás netrápí problémy, které DI řeší, tak jeho nasazení budete
vnímat jen jako zbytečnou obtíž. Třeba právě v nutnosti osvojení
nového pohledu na objektový návrh.
Nicméně zdá se, že pokud vás netrápí problémy, které DI řeší,
máte vážný problém. Což zjistíte, až to zjistíte.
Znáte ty nářky vývojářů, že jejich klient nemá jasnou
představu a neustále mění zadání zakázky? To pláčou nad vlastní
neschopností. Když je slyším, nejraději bych popřál nebohému klientovi
lepšího dodavatele.
Klient nemá jasné zadání, protože není odborník na webdesign.
Zajímalo by mě, kolik webdesignérů se vyzná v podnikání svého klienta
tak dobře, že by dokázalo vytvořit precizní zadání, kdyby se karty
obrátily.
Pokud klient zadání průběžně mění, znamená to, že ho projekt
zajímá a baví, že nad ním neustále přemýšlí. Je pak větší
pravděpodobnost, že vznikne něco skutečně užitečného. A především:
bude poptávat další a další práci.
Pokud si vývojář tyto věci uvědomí, pak pochopí, že je to právě on,
kdo musí přizpůsobit svůj styl práce. Třeba zjednodušit přidání kolonky PSČ na web, ač
to v původním zadání nebylo.
