Nerad bych v reakci na článek Jana Korbela Nejsou redakční systémy škodlivé?
vypadal jako obchodník, co se jen snaží protlačit vlastní produkt, takže celou problematiku rozeberu co nejpodrobněji. Cca v roce 2003 jsem absolvoval podobnou úvahu nad CMS jako Jan, nicméně dospěl jsem k jiným závěrům.

Po pár letech nasazení redakčního systému u několika klientů jsem dnes přesvědčen, že redakční systémy škodí jak klientům, tak nám.

Jsem přesvědčen, že redakční systémy pomáhají jak klientům, tak nám (tj. dodavatelům CMS). Pro klienta mají obrovskou výhodu v tom, že ho zbavují překážek při aktualizaci webu. Nemusí nikomu platit a nemusí nikoho otravovat (viz přes web nebo operátora?). Mnoho firemních stránek je zanedbaných a neaktuálních právě kvůli zbytečným překážkám. „Jo, dal bych tam nový ceník, jenže musím kvůli tomu psát do Prahy, ti se na to vykašlou, nebo to zvořou, už fakt nemám sílu něco řešit.“ (citace kamaráda, který mi minulý týden vysvětloval, proč chce pro svou pobočnu velké firmy vyrobit vlastní stránky).

Problém č.1 – HTML. Nechci, aby se moji klienti museli učit HTML a nevěřím, že se někdy objeví takový WYSIWYG, který by zmíněné problémy eliminoval.

Zde s Jenem naprosto souhlasím, navíc však mohu vysvětlit, proč se takový WYSIWYG objevit ani nemůže.

Když v InDesignu sázím noviny, není důležité, jestli je titulek logicky spojen s článkem. Musí to tak jen vizuálně vypadat. Noviny se vytisknou a zdrojový soubor jde do archívu. Když potřebuji do prezentace vrazit jednoduchý diagram, stačí mi pár čtverečků v Corelu nebo Illustratoru a propojit je šipkou. Jako výstup chci dostat to, co vidím na obrazovce – to je doména WYSIWYG.

Když ale modelujete databáze (nebo plošné spoje, …), tak vizuální podoba je vedlejší. Jde o logickou strukturu. A ta může mít různé podoby, podle různých konvencí. Zde se také skvěle uplatní vizuální editor – ale jako výstup nechci dostat to, co vidím, ale např. SQL příkaz. Takže se nejedná o WYSIWYG.

Tvorba webových stránek patří do druhé kategorie. Byl jsem mnohokrát překvapen, jak tvůrčím způsobem lze znásilňovat webové WYSIWYG editory (třeba centrovat titulek pomocí obrázků nebo zanořeného seznamu), ale nikdy bych v tom nehledal chybu uživatelů. Jde totiž o chybu principiální. Uživatelé se snaží v editoru vytvořit vizuální uspořádání, ze kterého si logickou strukturu odvodí až mozek. Nakonec tak používají i Word, i když to prý není „správné“. V případě webu však chceme jít přesně opačnou cestou, chceme zapisovat logickou strukturu, ze které se teprve pomocí prohlížeče a CSS vytvoří podoba vizuální (nebo zvuková, textová a podobně).

Problém č. 2 – Typografie. Sekretářka netuší, že ta oranžová tam sedí asi jako Bobošíková na Hrad.

A nejen oranžová a nejen sekretářka. Pravidla typografie a rozložení znaků na klávesnici jsou odvěcí nepřátelé. Znalost rozdílů mezi pomlčkou, spojovníkem, apostrofem, uvozovkou, trojtečkou a třemi tečkami sama o sobě nestačí, když na to neexistuje na klávesnici tlačítko.

Problém č. 3 – Ztráta kontaktu. Redakčním systémem se okrádáme o to, že víme, co se u klienta děje.

Ale prosím vás. Stačí se podívat na klientův web a hned vím, co se u něj děje. Právě proto, že má redakční systém a může o dění svobodně informovat. A když vidím, že míří směrem, kde by se mu hodila anketa nebo video, tak mu to mohu nabídnout. Komunikace se tak stane velmi trefná.

Jaké existuje řešení?

Ale to přece už víte 🙂 Mé úvahy nad redakčními systémy zavdaly vzniku Texy!. Na počátku Texy syntaxe byla prosba k přítelkyni, aby v Notepadu psala, co jí budu diktovat. Součástí diktátu byly nadpisy, odstavce, odrážky, zvýraznění slova. Nejprve marně hledala formátovací lištu a příslušné ikonky, jenže musela si poradit bez nich.

Texy je představitelem koncepce logického editoru. Ale nikoliv nevizuálního! Fandím snahám vytvořit pro něj vizuální editor, jenže je to dosud příliš složitý oříšek (i když takový Amy editor má pořádně našlápnuto). Bylo by fajn, kdyby se daly například skrývat cíle hypertextových odkazů, kdyby šlo přehledněji zapisovat tabulky nebo vnořené odrážky.

Dnes se v Texy dají v pohodě psát celé blogy včetně komentářů (příkladů jsou stovky), e-shopy (rodina Internet Mall, Vitalita, Pala, …), firemní stránky. Ironií jsou obavy, že se Texy nenaučí sekretářka, když jde vlastně o převodník „sekretářka → HTML“. V praxi bylo nesčetněkrát ověřeno, že sekretářka se naučí s Texy vytvářet kvalitní kód za hodinu, zatímco s WYSIWYG editorem nikdy.