Na navigaci | Klávesové zkratky

Jak zprovoznit https na localhost?

Abych si přiblížil vývoj na lokálním počítači tomu ostrému, zprovoznil jsem si lokální https. Jak na to?

Nejsnazší cesta

V komentářích padla zmínka o aplikaci mkcert, která následující postup udělá za vás. Ale pokud máte rádi ruční práci, čtěte dál :)

Vygenerujeme SSL certifikát

K tomu použijeme program openssl, který určitě na počítači najdete, třeba jako součást Gitu na C:\Program Files\Git\usr\bin\openssl.exe nebo jinde. Následující příkaz vygeneruje klíč do souboru rootCA.key. Bude to po vás chtít vymyslet nějaké heslo, které si uložte.

openssl genrsa -des3 -out rootCA.key 2048

Další příkaz z klíče vygeneruje kořenový SSL certifikát a uloží ho do souboru rootCA.pem. Jeho platnost bude 2000 dní (tedy pět let), ale číslo klidně změňte:

openssl req -x509 -new -nodes -key rootCA.key -sha256 -days 2000 -out rootCA.pem

Uvěříme certifikátu

Teď oznámíme operačnímu systému, aby certifikát považoval za důvěryhodný. Postup pro Mac jsem našel třeba tady, pro Windows je pěkně obrázek za obrázkem sepsaný zde a pro české Windows jsem vám jej přeložil:

  • spustit mmc
  • v menu Soubor > Přidat nebo odebrat moduly snap-in
  • doubleclick na Certifikáty v levém okně
  • zvolte Účet počítače a Další
  • ponechte Místní počítač a Dokončit
  • zavřete okno tlačítkem OK
  • v levém okně zvolte Certifikáty, v pravém Důvěryhodné kořenové certifikační autority
  • pravé tlačítko a v kontextovém menu Všechny úkoly > Importovat
  • objeví se Průvodce importem certifikátu, dejte Další
  • vyberte soubor rootCA.pem a odklikejte průvodce na konec

Ufff, jsme v půlce. Pokračujeme v Konzoli:

  • opět v menu Soubor > Přidat nebo odebrat moduly snap-in
  • doubleclick na Editor objektů zásad skupiny
  • stiskněte Dokončit a zavřete okno tlačítkem OK
  • v levém okně otevřete Místní počítač – zásady > Konfigurace počítače > Nastavení systému Windows > Nastavení zabezpečení > Zásady veřejných klíčů
  • doubleclick na Nastavení ověření cesty certifikátů
  • zatrhněte Definovat tato nastavení, Povolit ověřování certifikátů … a Povolit uživatelům důvěřovat certifikátum …
  • potvrďte tlačítkem OK

Hotovo, zavřete Konzoli.

Všichni už certifikátu věří, akorát Firefox chce ještě popostrčit:

  • ve Firefoxu otevřete stránku about:config
  • odklikejte všechna varování
  • vyhledejte položku security.enterprise_roots.enabled
  • doubleklikem změňte hodnotu na true
  • zavřete stránku

Vyrobíme certifikát pro webový server

Klikačku máme za sebou, teď vyrobíme certifikáty pro server. Vytvoříme soubor server.csr.cnf s tímto obsahem:

[req]
default_bits = 2048
prompt = no
default_md = sha256
distinguished_name = dn

[dn]
C = CZ
ST = Random
L = Random
O = Random
OU = Random
emailAddress = example@example.com
CN = localhost

A dále soubor v3.ext, kde bude uveden seznam všech domén, které na localhostu provozujete:

authorityKeyIdentifier=keyid,issuer
basicConstraints=CA:FALSE
keyUsage = digitalSignature, nonRepudiation, keyEncipherment, dataEncipherment
subjectAltName = @alt_names

[alt_names]
DNS.1 = localhost
DNS.2 = texy.l
DNS.3 = *.texy.l
DNS.4 = nette.l
DNS.5 = *.nette.l
DNS.6 = navlnachekg.l

Jak vidíte, lokální verze webů provozuji na doménách, které končí na .l, u vás to třeba bude jinak. Ty jednotlivé klíče DNS.1 apod. je potřeba fakt jako idiot postupně očíslovat.

Následujícím krokem vygenerujeme soubory server.key aserver.csr:

openssl req -new -sha256 -nodes -out server.csr -newkey rsa:2048 -keyout server.key -config server.csr.cnf

A konečně vygenerujeme SSL certifikát pro server do server.crt (teď to bude po vás chtít zadat heslo, které jste si vymysleli na začátku):

openssl x509 -req -in server.csr -CA rootCA.pem -CAkey rootCA.key -CAcreateserial -out server.crt -days 500 -sha256 -extfile v3.ext

Všechny dosud vytvořené soubory včetně hesla si někam uložte. Ať se totiž změní domény, které provozujete lokálně, jen upravíte v3.ext a posledním příkazem znovu vygenerujete certifikát pro server.

Konfigurace webového serveru

Zbývá povolit https na serveru. Tj. nakonfigurovat server tak, aby naslouchal na portu 443, na kterém běží https, a používal vygenerovaný certifikát.

Používám Apache, do jehož konfiguračního soubor httpd.conf jsem přidal následující řádky s cestou k souborům server.key aserver.crt:

Listen 443
SSLCertificateFile "C:\Apache24\ssl\server.crt"
SSLCertificateKeyFile "C:\Apache24\ssl\server.key"

Konfiguraci virtuál hostů možná řešíte úplně jinak než já, těžko říct, ale v mém případě zprovoznění obnášelo ke každému virtuálu jako je

<VirtualHost *>
    ServerName localhost
    DocumentRoot "W:/"
</VirtualHost>

doplnit ještě druhý:

<VirtualHost *:443>
    ServerName localhost
    DocumentRoot "W:/"
    SSLEngine on
</VirtualHost>

V nginx by mělo stačit do konfiguračního souboru nginx.conf doplnit pro každý server něco takového:

server {
	listen 443 ssl;
	ssl_certificate     path/to/server.crt;
	ssl_certificate_key   path/to/server.key;
}

A to je vše. Docela mazec, co? Otevřete v prohlížeči https://localhost a jestli se stránka zobrazí, je to důvod k oslavě.

Komentáře

  1. koudi #1

    Když jich tam máš tolik, proč nepoužít wildcard pro všechny *.l ?

    před 3 lety | reagoval [3] David Grudl [6] v6ak
  2. Ondrej #2

    avatar

    Ja na lokálne testovacie certifikáty používam https://github.com/…ttile/mkcert . Zabezpečí to aj vytvorenie CA aj jej pridanie do trust store.

    před 3 lety | reagoval [4] Radek Hulán
  3. David Grudl https://davidgrudl.com #3

    avatar

    #1 koudi, to je pravda, ty subdomeny můžu vyhvezdičkovat. Kopíroval jsem to rovnou z hosts.

    před 3 lety
  4. Radek Hulán #4

    avatar

    #2 Ondreji, ten mkcert je parádní. Příznak -pkcs12 pro snadné použití v IIS. Akorát pro Firefox je potřeba ručně importovat rootCA.pem z Appdata/Local/mkcert. Platmost do roku 2030 :)

    před 3 lety
  5. Jakub Trmota #5

    Kdyby chtěl dát někdo přednost balíčku instalovatelnému přes composer, můžete se podívat i na https://github.com/…t79/DevCerts. Napsané je to v bashi.

    před 3 lety
  6. v6ak https://v6ak.com/ #6

    avatar

    #1 koudi, To by fungovalo jen částečně. Hvězdička nahrazuje cokoli jen v jedné úrovni, takže pod *.l nespadá třeba něco.texy.l. Nabízí se *.*.l, ale vypadá to, že to už nějaký ten pátek je zakázané.

    A ještě jeden důvod tu může být – větší podobnost finálnímu nasazení. Typicky v produkci jsou certifikáty na konkrétní domény, držel bych se toho i na localhostu. Při vývoji jedním uvědomělým vývojářem je to celkem jedno, ale v týmu různě zkušených lidí se může objevit někdo, koho napadne generovat subdomény dynamicky. S explicitním vyjmenováním domén se mu to projeví už na localhostu.

    před 3 lety
  7. birkof #7

    avatar

    Pěkný článek, ale ne pro linuxáky :(

    před 2 lety

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.


phpFashion © 2004, 2022 David Grudl | o blogu

Ukázky zdrojových kódů smíte používat s uvedením autora a URL tohoto webu bez dalších omezení.