phpFashion

Pět důvodů upgradovat na Nette 2.2.3

Mám skvělý pocit z právě vydané verze Nette 2.2.3, protože se tam podařilo vychytat řadu drobností, počínaje chytřejším rozpoznání chyb u nativních funkcí, přes výstižnější chybové hlášky DI kontejneru, až po různé novinky (viz release notes). Už jsem ji nasadil na všechny své weby a běží výborně.

Rád bych vypíchl 3 užitečné novinky. První se týká Latte a jde o funkci invokeFilter(), kterou můžete volat filtr i mimo šablonu:

$latte = new Latte\Engine;
$latte->addFilter('upper', 'strtoupper');
$upper = $latte->invokeFilter('upper', array('abc')));
// obdoba {'abc'|upper} v šabloně

Druhá novinka se týká Tracy. Ta nyní dokáže logovat chyby jako je E_NOTICE v plné náloži (tj. s HTML souborem), jako když loguje výjimky. Které chyby má takto logovat nastavíte do proměnné $logSeverity:

Tracy\Debugger::$logSeverity = E_NOTICE | E_WARNING;

Třetí novinka souvisí s bezpečností. Třída Configurator má metodu setDebugMode(), pomocí které určujete, zda aplikace poběží v produkčním nebo vývojářském režimu. Raději jí nikdy nepředávejte argument true, může se pak snadno stát, že to deploynete na ostrý server a máte hned bezpečnostní kráter. Správné je jako argument předat IP adresy, pro které chcete vývojářský režim na ostrém serveru povolit:

$configurator->setDebugMode('23.75.345.200');

Jenže IP adresy se mohou měnit a dostane ji někdo jiný. Proto je nově možné přidat ještě pojistku v podobně cookie. Do cookie nazvané nette-debug si uložíte tajný řetězec (buď funkcí setcookie nebo pomocí vývojářského nástroje prohlížeče, každopádně nezapomeňte na příznak httpOnly), například mysecret a necháte Configurator, aby ověřoval i jej. Teprve sedí-li IP adresa i hodnota v cookie, bude aktivován vývojářský režim:

$configurator->setDebugMode('mysecret@23.75.345.200');

Čtvrtá novinka ze tří se týká DI kontejneru a je velmi dobře skrytá. Dovoluje nastavit, které třídy vynechat z autowiringu. Typickým kandidátem je Nette\Application\UI\Control, kterého vám může DI kontejner cpát třeba do konstruktoru formuláře. Seznam ignorovaných tříd předáte metodě ContainerBuilder::addExcludedClasses(). K té se dostanete například v bootstrap.php:

$configurator->onCompile[] = function($configurator, $compiler) {
	$compiler->getContainerBuilder()->addExcludedClasses(array(
		'stdClass',
		'Nette\Application\UI\Control',
	));
};

A do pětice všeho dobrého: při vývoji můžete narazit na upozornění Possible problem: you are sending a HTTP header while already having some data in output buffer. Try OutputDebugger or start session earlier. To se objeví, když se snažíte odeslat HTTP hlavičky, a ono to sice ještě jde, nicméně aplikace už nějaký výstup předtím odeslala, jen ho zachytil output buffer. V takové situaci je nejlepší nastartovat OutputDebugger a zjistit, odkud se výstup posílal a předejít tomu. Od verze 2.2.3 máte také možnost toto dobře míněné upozornění potlačit pomocí proměnné Nette\Http\Response::$warnOnBuffer. Třeba opět z bootstrapu:

$container->getByType('Nette\Http\Response')->warnOnBuffer = false;

Zachráníme Nette? Crowdfunding nebo Škola

Poslední dobou si lámu hlavu s hledáním „byznys“ modelu pro vývoj Nette, protože půlroční snaha o komunitní pojetí dojela na nezájem. Co dál?

Jednak bych chtěl, aby Nette dál vzkvétalo, jde dost možná o nejpoužívanější webový framework u nás a zná ho nejvíc programátorů, tudíž se pokračovat musí.

Mám dojem, že firmy, které používají Nette, jeho vývoj zase tolik nezajímá. Upgradovat na vyšší velké verze kvůli možným nekompatibilitám bolí, ve frameworku asi moc chyb není a pokud jim něco nevyhovuje, stejně neví, jak to udělat lépe.

Firmy spíš mají problém najít schopné programátory, i přesto, že Nette je mainstream. Takže by ocenili co nejlepší dokumentaci, co nevíce příkladů atd. Což je zároveň to poslední, čím bych z nějaké vnitřní motivace trávil svůj čas.

Napadly mě dvě možnosti:

• konkrétní části vývoje frameworku nebo dokumentace financovat crowdfundingu
• nebo najít partnera, se kterým bychom založili školu pro Nette programátory (což je samozřejmě mnohem ambicioznější plán).

Používáte Nette a napadá vás něco dalšího? Chcete do nějakého projektu seriozně jít? Nebo vymýšlím blbosti?

Jak předávat závislosti v Nette

Jaké jsou best practice pro předávání závislostí presenterům, komponentám a jiným službám v Nette?

Nejprve: nezávisle na frameworku nebo typu tříd platí vždy tohle:

• povinné závislosti předávat konstruktorem
• volitelné buď samostatnou metodou, nebo též konstruktorem

Tečka.

Nicméně existuje případ, kdy je předávání závislostí konstruktorem problematické, tzv. constructor hell, tedy situace, kdy předáváme závislosti konstruktorem určité třídě a zároveň jejímu potomkovi. Tohle nastává často u presenterů, kde je právě zvykem mít nějaký BasePresenter. Jako workaround dává DI kontejner v Nette možnost použít v BasePresenteru místo konstruktoru metodu nazvanou injectBase() (případně jakkoliv jinak, jen musí začínat na inject).

Jde o workaround pro base presentery, takže v jiných situacích metody inject nepoužívejte.

Dále předávání závislostí přes konstruktory nebo jiné metody je otravné v tom, že musíte napsat nějaký rutinní kód. Nutnost psát rutinní kód vždy ukazuje na slabé místo samotného jazyka, jedna ze šancí na zjednodušení byla zamítnuta, nicméně některé IDE ho umí vygenerovat a taktéž DI kontejner ve frameworku nabízí zkratku v podobě @inject anotací. Public (!) proměnnou doplníte anotací např. /** @var Model\UserFacade @inject */ a framework sám do ní vloží službu a vyhnete se psaní konstruktoru nebo inject metody.

Protože to není čisté řešení, funguje opět jen pro presentery. Používání anotací rozhodně není best practice, ale je to sakra pohodlné.

Doporučuji podívat se na přednášku Filipa Procházky a přečíst článek Vojty Dobeše Tvorba komponent s využitím autowiringu.

Nette Revolution 2.2

Asi největší revoluce v dějinách Nette, která se vás nijak nedotkne.

Poměrně krátce po vydání velké verze 2.1, která přinesla řadu vylepšení nejen ve formulářích, je tu další velká verze 2.2, která přichází s úplně novou infrastrukturou. Totiž původní repozitář Nette byl rozdělen do 19 nových samostatných komponent: Application, Bootstrap, Caching, ComponentModel, Nette Database, DI, Finder, Forms, Http, Latte, Mail, Neon, PhpGenerator, Reflection, RobotLoader, SafeStream, Security, Tokenizer, Tracy a Utils.

(Podívejte se na video Kvadratura Nette.)

Co se tím mění pro vás, uživatele Nette Frameworku?

Takřka nic. Stále si můžete stáhnout celý framework nebo jej nainstalovat příkazem composer require nette/nette.

Ale zároveň máte možnost používat zcela samostatně šablonovací systém Latte, Laděnku (neboli Tracy), databázovou vrstvu a vlastně cokoliv.

Rozdělení frameworku do menších částí je trend, který už započalo například Symfony nebo Zend Framework 2. Nutnou podmínkou byl vznik respektovaného nástroje pro správu závislostí v PHP, kterým se stal Composer. Pokud si s ním zatím netykáte, neváhejte a seznamte se, není daleko doba, kdy se v PHP knihovny nebudou distribuovat jinak.

Nette se na rozdíl od Symfony nebo Zendu rozdělilo i fyzicky, což znamená, že každá komponenta má vlastní repozitář, issue tracker a číslování verzí. Zároveň každý repozitář obsahuje testy a všechny související soubory. Podívejte se například na Forms, kde najdete příklady použití v examples, v adresáři src/assets JavaScripty a v adresáři src/Bridges kód, který propojuje různé Nette komponenty. V případě formulářů jde o makra pro Latte.

Stejným způsobem jsou pak strukturovány všechny repozitáře.

Rozdělení frameworku je završením dvouleté práce, s cílem zachovat maximální kompatibilitu. Vlastně i proto zůstáváme u čísla verze 2. Jediným výrazným zásekem bylo oddělení Latte, což si vyžádalo přepracovat systém šablon, který v Nette existuje v takřka původní podobně od verze 0.8. Ale postupně:

Tracy

Laděnka byla přejmenována na Tracy, nemusíte se tak trápit s psaním šíleného Nette\Diagnostics\Debugger, nyní stačí Tracy\Debugger. Původní třída je z důvodu zpětné kompatibility stále funkční.

Pokud píšete doplňky, prefix názvů CSS tříd se změnil z nette- na tracy- a třída nette-toggle-collapsed na dvojici tracy-toggle tracy-collapsed. Původní třídy jsou u starých doplňku změněny na nové automaticky.

Latte

Šablonovací systém byl vždy poměrně úzce provázán s dalšími částmi frameworku, zejména třídami z jmenného prostoru Nette\Templating. Aby bylo Latte samostatně použitelné, bylo potřeba mu vymyslet nové snadno použitelné API, které se obejde bez těchto pomocných tříd. A vypadá takto:

$latte = new Latte\Engine; // nikoliv Nette\Latte\Engine
$latte->setTempDirectory('/path/to/cache');

$latte->addFilter('money', function($val) { return ...; }); // dříve registerHelper()

$latte->onCompile[] = function($latte) {
	$latte->addMacro(...); // when you want add some own macros, see http://goo.gl/d5A1u2
};

$latte->render('template.latte', $parameters);
// or $html = $latte->renderToString('template.latte', $parameters);

Jak vidíte, Latte si řeší samo načítání šablon a jejich kešování, čímž pádem původní FileTemplate a vlastně celý Nette\Templating z velké míry pozbývá na smyslu existence. Tyto třídy i nadále fungují a snaží se zajistit kompatibilitu s novým Latte, nicméně jsou zavržené. Ze stejného důvodu jsou zavržené i třídy Nette\Utils\LimitedScope, Nette\Caching\Storages\PhpFileStorage a služba templateCacheStorage.

Naopak Application přináší vlastní třídu Template (nahrazující FileTemplate a zajišťují kompatibilitu) a továrnu TemplateFactory, která rozšiřuje možnosti, jak v presenterech a komponentách pracovat se šablonami.

Ostatní

Třídy Nette\ArrayHash, ArrayList, DateTime, Image a ObjectMixin jsou nyní součástí balíčku Utils, proto i jejich namespace byl změněn z Nette na Nette\Utils. Obdobně Nette\Utils\Neon se stalo součástí balíčku Neon a bude mít namespace Nette\Neon\Neon. Aby změna byla transparentní, vytváří se pro tyto a některé další třídy tiše aliasy. Aliasy ostatních tříd vytváří Nette Loader spuštěný v loader.php a vypisuje přitom varování (abyste mohli svůj kód upravit). Pokud loader.php nepoužíváte (tj. instalujete Nette přes Composer), můžete Nette Loader načíst ručně třeba v bootstrap.php. Od RC4 se Nette Loader spouští vždy.

Alternativně je možné vytvořit v bootstrap.php rovnou všechny aliasy a obejít tak varování. Ale jelikož PHP při vytváření aliasů načítá zdrojový kód tříd, může to vést k mírnému snížení výkonu:

@array_walk(Nette\Loaders\NetteLoader::getInstance()->renamed, 'class_alias');

Zavržena (tj. stále funguje, jen vyhodí E_USER_DEPRECATED) je třída Nette\Utils\MimeTypeDetector, která od PHP 5.3 není potřeba, neboť ji plně nahrazuje rozšíření Fileinfo (pod Windows jej nezapomeňte zapnout v php.ini).

Byla zrušena podpora anotace @serializationVersion a dohledávání tříd pro vlastní anotace – tyto věci nebyly známé ani používané, ale měly negativní vliv na výkon.

A nakonec, chybné odkazy v šabloně nyní začínají hashem, tj. místo error:... se vypisuje #error:, aby když na takový odkaz omylem kliknete, browser nevypsal strašidelnou hlášku. Upravte si proto CSS.

Novinky

Verze 2.2.0 přichází i s řadou novinek.

Formuláře nyní přenášejí parametr do v POST datech, takže nebude strašit v URL. Přibyly nové validátory Form::MIN a Form::MAX. A do funkcí obsluhující událost onSuccess se nyní jako druhý parametr předávají hodnoty formuláře, takže ušetříte psaní $values = $form->getValues().

V databázi přibyla nová funkce fetchAssoc(). Můžete se podívat na pár příkladů použití v testech.

Anotace @inject nyní respektují aliasy definované pomocí use.

Pokud do data- atributů třídy Html vložíte pole, bude se serializovat do JSONu.

V souboru config.neon můžete jednotlivým uživatelů definovat také jejich role.

A přibyla nová třída Nette\Security\Passwords, která řeší hashování hesel.

Tip: nástroj na automatické přejmenování tříd.

Proč používám Nette Tester

„Přesvědč mě, proč bych měl používat Nette Tester, v čem je lepší než PHPUnit?“ Tyhle otázky mě vždycky trošku uvádějí do rozpaků, neboť nemám potřebu nikoho přesvědčovat, aby Tester používal. Sám bych se bez něj ale neobešel.

Samotné testování je poněkud zakletá věc. Pět let se na všech konferencích stále dokola mluví o testování a přitom skoro v žádné firmě se kód „netestuje“. Píšu to v uvozovkách, protože ve skutečnosti všichni programátoři dnes a denně testují, co ale nedělají je, že nepíšou testy v PHPUnit, z mnoha důvodů. Pravda je, že sám jsem v oné krátké době, kdy byl Nette Framework testován PHPUnitem, také ztratil chuť testovat. Přičemž testování je pro vývoj frameworku natolik zásadní prvek, jako třeba verzovací systém.

Ale popořadě. Proč všichni programátoři testují, i když „netestují“?

Představte si, že naprogramujete funkci foobar()

function foobar($x, $y) {
	// tady se počítají nějaké věci
	return $val;
}

První věc, kterou každý programátor udělá, je, že vyzkouší, jestli to funguje:

echo foobar(10, 20);

Spustí to, vypíše to 30, což je správně, vypadá to, že to funguje a třeba ještě vyzkouší pár jiných vstupů.

Jinými slovy funkci otestuje. Tedy testuje!

Potom následně udělá to, že testovací skript smaže. A to je právě průšvih! Všechny ty argumenty vývojářů, že na testování nemají čas, v tento moment padají, protože realita je taková, že na testování čas je, dokonce jsou napsané i testy, jenže pak je programátoři smažou. Ironie.

Testem není pouze třída v PHPUnit, testem je i tento jednořádkový skript. Přesněji řečeno, test musí obsahovat ještě informaci, jaká je správná návratová hodnota, takže by vypadal takto:

assert( foobar(10, 20) === 30 );
assert( foobar(-1, 5) === 4 );
...

Až někdy v budoucnu upravím implementaci funkce foobar, nebo do ní sáhne kolega, stačí tento skript spustit, a pokud vyhodí warning, hned vím, že je funkce rozbitá.

A to je vše. Tohle je testování. Tak je to jednoduché. Děláme to všichni, bohužel hodně z vás si ty testy pak maže.

Časem se nám nahromadí obrovská spousta takovýchto testovacích skriptíků a vznikne otázka, jak je spouštět hromadně. Dá se to řešit nějakým shell skriptem, já jsem si na to napsal PHP skript. Jeho podstatnou výhodou je, že umí testy pouštět paralelně (běžně spouštím 40 vláken), což otestování celé sady dramaticky zrychlí. A taky přehledně vypisuje, ve kterém souboru kde přesně došlo k selhání.

Také místo PHP funkce assert jsem si napsal vlastní funkce (třída Assert), které se liší především v tom, že při selhání hezky a čitelně vypíšou, co funkce měla vrátit a co místo toho vrátila, abych rychle věděl, kde je problém.

A ten spouštěč, třída Assert a ještě dalších pár věcí tvoří zmíněný Nette Tester. Čtyři roky spolehlivě testuje Nette Framework.

Když mi někdo nahlásí, že ve funkci foobar je chyba, že pro vstupy 0 a -1 vrací prázdný řetězec místo čísla -1, tak začnu tím, že to nejprve ověřím:

Assert::same( -1, foobar(0, -1) );

Spustím to a skutečně, vypíše se:

Failed: '' should be -1

Tedy jsem napsal failující test. Neudělal jsem to proto, že v příručkách o testování se píše, že test musí nejdřív failovat, nebo proto, že bych se řídil TDD, dělám to proto, že mě nenapadá, co jiného by se dalo dělat, než prostě napsat krátký kód, který bugreport ověří, tedy failující test.

Chyba tam vážně je a je třeba ji opravit. V IDE začnu kód krokovat a hledám místo, kde je zakopaný pes. (O programátorech, kteří píší kód v poznámkovém bloku, ať už se jmenuje TextMate nebo Sublime, namísto plnohodnotného IDE, a nemohou proto kód krokovat, napíšu článek někdy příště.) Ano, kde je chyba bych asi zjistil i bez krokování, zíráním do kódu a umisťováním var_dump, echo nebo console.log, ale trvalo by to mnohem déle. Chci zdůraznit, že krokování a testování nejsou alternativy, ale zcela odlišné činnosti, které je fajn používat dohromady.

Odhalím a opravím chybu, Assert::same je spokojený a do repozitáře komitnu nejen opravu funkce foobar, ale také onen soubor s testem. Díky tomu se tahle chyba už nikdy v budoucnu nevyskytne. A věřte mi, že chyby mají tendenci se opakovat, dokonce pro tento jev existuje název: regrese.

Tohle povídání vám asi muselo připadat strašně samozřejmé. A to je dobře, ono je samozřejmé a já chci bourat předsudky a obavy z testování. Ale stále jsem neodpověděl na úvodní otázku: proč nepoužívám PHPUnit? Protože s ním takto přímočaře pracovat neumím.

Abych mohl otestovat foobar, musel bych napsat celou třídu, která dědí od jiné třídy, jejíž jméno si nejsem schopen zapamatovat. No budiž, použiji šablonu. PHPUnit neumí testy spouštět paralelně, takže otestování celé sady trvá násobně déle. V případě Nette Frameworku jde o 35 sekund versus 2 minuty, což už saje. Ale především, testy psané v PHPUnitu lze spouštět jen v PHPUnitu, nejde o samostatně spustitelné skripty. Takže není způsob, jak napsat failující test a potom ho úplně snadno krokovat a hledat výše uvedeným způsobem chybu.

Nejjednodušší řešení proto bylo napsat si vlastní triviální testovací udělátko. Za ty čtyři roky velmi pozvolna vyspěl v plnohodnotný nástroj, už ho nevyvíjím sám a díky klukům z Oracle má dnes integrovanou podporu v NetBeans 8.0. Jelikož generuje výstup ve formátu TAP, neměl by být problém ani s integrací do jiných nástrojů.

Nebudu vás přesvědčovat, abyste používali Nette Tester, ale rád bych vás přesvědčil, abyste si testy, které píšete, nemazali 🙂

Rád bych přispěl do Nette, ale… FAQ

Otázky a stručné odpovědi pro všechny, kteří by rádi přispěli do Nette Frameworku, ale netuší jak.

Rád bych přispěl do Nette, ale nejsem moc dobrý programátor…

Kód je jen jedna ze šíleně mnoha částí, co tvoří framework. Do Nette mohou přispívat lidé tím, že pomáhají vylepšit dokumentaci, píší články, knihy, korigují naše pokusy o angličtinu, přednáší, točí tutoriály, trpělivě odpovídají na fóru, dělí se o své nápady, programují doplňky, testují nové verze, tvoří pro Nette nástroje, pomáhají s Poslední sobotou, hledají prostory, natáčejí přednášky, stříhají je, organizují a navštěvují hackathony a nebo prostě podporují framework finančně. Určitě existuje ještě dalších 101 věcí, které mě teď nenapadly.

Přispívání do kódu je vlastně jen jedna specifická záležitost, o kterou mi dříve ani tolik nešlo a rozhodně bych nerad vyvolal pocit, že každý by měl přispět řádkem 😉 Podstatné je, že něco dělat chceš, čehož si vážím a dodávám: možností jsou mraky.

Existuje teda nějaký seznam úkolů, které je třeba udělat?

Žádný bodový seznam v tuto chvíli nemám, byť časem třeba něco vznikne. O seznam totiž nejde, inspiraci máš kolem sebe. Třeba když vyřešíš nějaký zajímavý úkol v Nette, máš příležitost o tom blognout (jako to třeba dělá Filip a jiní). Určitě tě mnohokrát napadlo, co by se v Nette mohlo vyřešit líp, netvrď mi, že ne, a to je příležitost napsat RFC (česky: „zlepšovací návrh“).

Ono stačí ve věcech místo problémů vidět příležitosti. Stěžovat si, že Nette nemá zdaleka tolik tutoriálů, co třeba Laravel či Rails versus uvědomit si příležitost a napsat třeba seriál a udělat si tím jméno. Stěžovat si, že v issue trackeru visí bugy versus uvědomit si, že můžu některé vyřešit. Vidět, že mnoho lidí bylo frustrovaných z quickstartu versus uvědomit si možnost s tím něco udělat. A tak dále.

Spíš mám za to, že nevědět, co se žádá, znamená mít klapky na očích.

Dobře, ale pokud chci přímo programovat, musím znát road map

Nejnepraktičtější frameworky jsou ty, které navrhneš tzv. „od stolu“. Nejlepší nápady totiž přicházejí z praxe, když se snažíš něco zjednodušit. Nebo čistě náhodou. Tyhle myšlenky pak tvoří road map.

Sepsal jsem seznam svých idejí, které jsem plánoval do Nette přidat. Mohou tě zaujmout a můžeš se pokusit je realizovat, mohou tě inspirovat k novým nápadům, ale také si jich vůbec nemusíš všímat a můžeš přijít s čímkoliv novým.

Prostě to normálně zkus.

A co když něco naprogramuji a pak to nebude přijato?

To se pochopitelně stát může. Sám jsem naprogramoval stovky věcí, které jsem nakonec do frameworku nedal. Proto je vhodné s nápadem přijít v raném stádium na fórum a sepsat RFC. Odargumentovat nebo si zkusit věc nahrubo naprogramovat často pomůže utřídit myšlenky. Na fóru proběhne diskuse, někdy nelehká, jindy se záměr takřka okamžitě schválí. A domluvili jsme se s kolegy, že budeme RFC věnovat velkou pozornost, aby nevyšuměly.

Někdy není ideální, aby se nápad stal přímo součástí frameworku, ale může z něj být výborný doplněk.

A to musím kvůli všemu psát RFC?

Pochopitelně ne, u jednodušších věcí stačí poslat Pull request (návod). Přičemž kód a commit message musí respektovat coding standards, součástí má být test a nejlépe i zápis do dokumentace.

…což je dost práce. Existuje nějaký nástroj na ověření coding standards?

Poprvé to asi není úplně snadné, ale chceme přece všichni používat framework, který má vysoké nároky na kvalitu, ne? Zvládnout základy Gitu a Githubu se ti milionkrát vrátí. (Btw, dejte prosím Nette hvězdičku!)

Nástroj na ověření coding style zatím nemáme. Osobně mi nechybí: když přispívám do jiných projektů, kód formátuji stejně, jako vypadá ten okolní, v logu se podívám, jak hlavní vývojáři zapisují commit message a je to řádově snazší, než studovat coding standards či instalovat nějaký nástroj. Ale beru, že by se mohl hodit – opět je to příležitost takovou věc udělat.

Jakým způsobem lze psát do dokumentace?

Celá dokumentace je na Githubu, takže se do ní dá přispívat stejně, jako do kódu, tedy poslat pull request. Repozitář je rozdělen do větví, dokumentace pro Nette 2.0 je ve větvi doc-2.0, pro verzi 2.1 v doc-2.1. Každou změnu je záhodno udělat v českém i anglickém jazyce. Pro náhled použijte editor.

Pokud bys chtěl (v angličtině) představit nějaký doplněk nebo publikovat návod, je ti k dispozici i nový Nette Blog.

Proč anglicky? Není trapné mluvit anglicky, když jsme tu samí Češi?

Já vím, ale věc se má tak, že skoro nikdo na světě neumí česky 😉

Na rovinu, angličtina je pravděpodobně mnohem větší problém pro mě, než pro tebe, protože jde o můj pátý jazyk, který se, když jsem byl na základce, ani nevyučoval. Ale bojuji s tím! Psát anglicky má pár výhod: lidi se v diskusích nemají tendenci moc rozkecávat, při psaní se zdokonaluješ ve znalosti nejdůležitějšího jazyka a tvůj článek si může přečíst tisíckrát více lidí.

Kde se dozvím, co se chystá a tak?

Primárním místem je již zmiňovaný Nette Blog + Discussion on development a RFC na fóru. Můžeš sledovat také twitterový účet @NetteFramework či #nettefw a samozřejmě číst tento blog.

Jinak každý měsíc pořádáme Poslední soboty a komornější #NetteFwPivo, kde se pije převážně kubánský rum.

A nemělo by zapadnout, že máme i Youtube kanál s hromadou videí.

A kdo je to „my“?

Skupina samozvaných lidí, kteří prostě chtěli být u toho a chtějí něco dělat. Přidej se!

Btw, pokud jsi napsal nějaký článek, seriál, natočil video apod, bylo by fajn to dát na Planette. Stačí, když mi pošleš odkaz do komentářů, s pár průvodními slovy.

„dibi vs. Nette Database“ story

Je nejvyšší čas rozseknout FUD a nejasnosti kolem databázových vrstev.

Databázovou vrstvu dibi jsem začal psát cca před devíti lety se záměrem shrnutým v tomto historickém článku. Šlo mi především o to sjednotit API různorodých klientů, ošetřovat chybové stavy, přidat uživatelsky pohodlné bindování parametrů a také dynamické generování základních konstrukcí SQL, jako jsou například podmínky, řazení a INSERT & UPDATE:

$db = new DibiConnection(...); // or via monostate dibi::connect(...)

$pairs = $db->fetchPairs('SELECT id, name FROM countries');

$arr = array(
	'name' => 'John',
	'modified%d'  => time(),
);
$db->query('UPDATE users SET ', $arr, ' WHERE `id`=%i', $id);
// UPDATE users SET `name`='John', `modified`= '2005-10-12' WHERE `id` = 123

Časem se v PHP objevila nativní knihovna PDO, která v podstatě řešila polovinu věcí, co dibi, nicméně její API pro bindování parametrů bylo těžkopádné, neporadilo si s datumy a skládání základních konstrukcí SQL chybělo úplně. Takže dibi nenahradilo.

V dibi jsem si hrál i s experimenty, jako DibiTable, DibiFluent nebo DibiDataSource, ale sám jsem je nikdy nepoužíval. Jsou tam pochopitelně i věci, které bych dnes udělal lépe, ale z hlediska zpětné kompatibility je takřka nemožné do nich zasahovat. Třeba mám zmatek v tom, co který modifikátor znamená – je jich příliš mnoho. (Moc se to neví, ale místo přemýšlení, který modifikátor použít, můžete obvykle použít otazník.)

Protože téměř v každém demu pro Nette bylo potřeba pracovat s databází, vyžadovalo to nainstalovat dibi nebo Doctrine (jiné vrstvy se v podstatě nepoužívají). Dnes je to díky Composeru otázka pár úderů do klávesnice, ale tehdy neexistoval. Přemýšlel jsem proto, že bych si v příkladech vystačil jen s čistým PDO. Jenže pokud jste rozmlsaní z dibi, není návratu zpět. Chybí vám nejen přívětivé API, ale i pohodlí Tracy (tj. Laděnky) pro monitorování dotazů či chyb.

Tehdy mě napadlo, že by nebylo od věci udělat „dibi model 2010“, nově, bez historických zátěží, založené čistě nad PDO. Vyhodit hromadu driverů, všechny modifikátory nahradit jedním otazníkem a implementovat jen vlastnosti, které budou skutečně potřeba.

Nette Database

Takhle vzniklo Nette Database (NDB). Moderní ekvivalent dibi:

$db = new Nette\Database\Connection(...);

$pairs = $db->fetchPairs('SELECT id, name FROM countries');

$arr = array(
	'name' => 'John',
	'modified'  => new DateTime,
);
$db->query('UPDATE users SET ', $arr, ' WHERE `id`= ?', $id);

Brzy jsem narazil na hromadu nedostatků PDO, nareportoval a obešel mraky chyb a když bylo Nette Database odladěné, vyšlo v únoru 2012 jako součást finálního Nette Framework 2.0.

Tady musím zdůraznit, že navzdory šiřitelům FUD v Nette Database skutečně takřka žádné chyby nebyly a jediným větším problém se ukázal bug v PDO způsobující memory leaky, kvůli němuž musely být třídy NDB přepsány a v Nette 2.1 již Connection není potomkem PDO (dědit od PDO byla z dnešního pohledu stejně blbost.)

Dnes nevidím důvod, proč pro nový projekt použít staré dibi namísto NDB. Chybí asi jen:

• bohatší možnosti skládání v klauzuli WHERE (zatím se nezdá, že by byla potřeba)
• statická obálka dibi:: (tu v Nette nahrazuje DI Container)
• samostatnost (vyřeší Nette 2.2)
• fetchAssoc (tu v Nette nahrazuje NDBT, eventuálně by ji šlo doplnit je v 2.2-dev)

A tím se dostáváme k Nette Database Table (NDBT), prapříčině mnoha zmatků.

Nette Database Table (nyní Explorer)

V prosinci 2010 jsem do tehdy beta verze Nette 2.0 začlenil knihovnu Jakuba Vrány NotORM, ve kterém jsem viděl úžasný nástroj pro dolování dat z databáze:

$pairs = $db->table('countries')->fetchPairs('id', 'name');
// SELECT `id`, `name` FROM `countries`

$name = $db->table('book')->get($id)->author->name;
// SELECT `id`, `author_id` FROM `book` WHERE `id` = 123
// SELECT `id`, `name` FROM `author` WHERE (`author`.`id` IN (456))

$arr = array(
	'name' => 'John',
	'modified'  => new DateTime,
);
$db->table('users')->where('id', $id)->update($arr);
// UPDATE users SET `name`='John', `modified`= '2005-10-12' WHERE `id` = 123

Kód i API jsem upravil tak, aby zapadlo do koncepce Nette, v podstatě z myšlenky využít NotORM v Latte pochází i nápad na tzv. předbíhání budoucnosti, neboli načítání jen těch sloupců, které budou později potřeba, taktéž s Latte může skvěle fungovat koncept NotORM 2.

A právě NotORM v NDB nese označení NDBT (nyní Nette Database Explorer). Přičemž její použití je volitelné.

Zapojení do Nette vyvolalo o NDBT resp. NotORM velký zájem a ukázalo se, že byť byla knihovna pro potřeby Jakuba odladěná, pro různorodější požadavky bylo třeba odvést ještě hodně práce. Té se od poloviny roku 2011 ujal Hrach a z velké části původní NDBT přepsal a pečlivě doplnil testy. Knihovna procházela mnohem rychlejším vývojovým cyklem než zbytek frameworku, nicméně nebýt jeho součástí, nevyvíjí se asi vůbec.

Nette tedy má

• NDB (nyní Nette Database Core), obdobu dibi, stabilní od verze 2.0.0
• NDBT (nyní Database Explorer), obdobu NotORM, vhodnou pro produkční nasazení až od verze 2.1

Dibi nadále udržuji, koneckonců běží mi na něm většina webů, ale žádné novinky nechystám. V podstatě ani do NDB ne. Naopak s NDBT, jenž pohání mimo jiné i tento blog, má Hrach ambiciózní plány.

Aktualizace 2017: Původní Nette Database Table (NDBT) nese nový název Nette Database Explorer a samotné jádro je Nette Database Core

Formuláře v Nette 2.1

Jaké novinky přináší Nette Framework 2.1 ve formulářích? Začnu perličkou: formuláře byly představeny před sedmi lety, jaksi mimochodem, v komentářích pod jiným článkem, a jejich kód včetně dema se vešel do 800 řádků. Už tehdy šlo o stěžejní část frameworku, která uměla třeba vedle serverové validace generovat i tu JavaScriptovou.

Původní návrh založený na explicitním vyjmenovávání prvků se ukázal jako správný, zejména když propukla kauza se zranitelností Mass Assignment, kterou trpěly weby psané v Rails a jimi inspirovaných frameworcích. Na druhou stranu, tvorbu některých dynamických formulářů to činilo těžkopádnou. Dlouho jsem hledal kompromis a pak to přišlo:

Low-level formuláře

Nyní lze používat i prvky, které zapíšeme pouze v šabloně a nepřidáme je do formuláře některou z metod $form->addXyz(). Když například vypisujeme záznamy z databáze a dopředu nevíme, kolik jich bude a jaké budou mít ID, a chceme u každého řádku zobrazit checkbox nebo radio button, stačí jej nakódovat v šabloně:

{foreach $items as $item}
	<p><input type=checkbox name="sel[]" value={$item->id}> {$item->name}</p>
{/foreach}

A po odeslání hodnotu zjistíme:

$values = $form->getHttpData($form::DATA_TEXT, 'sel[]');

kde první parametr je typ elementu (DATA_FILE pro type=file, DATA_LINE pro jednořádkové vstupy jako text, password, email apod. a DATA_TEXT pro všechny ostatní) a druhý parametr sel[] odpovídá HTML atributu name.

Podstatné je, že getHttpData() vrací sanitizovanou hodnotu, v tomto případě to bude vždy pole validních UTF-8 řetězců, ať už se pokusíte serveru podstrčit cokoliv. Jde o obdobu přímé práce s $_POST nebo $_GET avšak s tím podstatným rozdílem, že vždy vrací čistá data, tak, jak jste zvyklí u standardních prvků Nette formulářů.

CheckboxList

Nový prvek pro výběr z více možností je CheckboxList. Stejně jako v případě selectboxů nebo radiolistů kontroluje, zda odeslané hodnoty jsou z těch, které nabízíme:

$form = new Form;
$form->addCheckboxList('colors', 'Favorite colors:', array(
	'r' => 'red',
	'g' => 'green',
	'b' => 'blue',
));

Multiple file upload

Najednou lze uploadovat i více souborů, všimněte si true:

$form = new Form;
$form->addUpload('avatar', 'Picture:', true);

Zároveň formuláře mají integrovanou kontrolu, zda nebyl překročen povolený limit velikosti odesílaných dat.

Nové vykreslovací zbraně

Velmi snadno můžete propojit formulář s existující šablonou. Stačí jen doplnit atributy n:name:

function createComponentSignInForm()
{
	$form = new Form;
	$form->addText('user')->setRequired();
	$form->addPassword('password')->setRequired();
	$form->addSubmit('send');
	return $form;
}

<form n:name=signInForm class=form>
	<p><label n:name=user>Username: <input n:name=user size=20></label>
	<p><label n:name=password>Password: <input n:name=password></label>
	<p><input n:name=send class="btn btn-default">
</form>

Atribut n:name lze používat i s elementy <select>, <button> nebo <textarea>.

Dále můžete vykreslovat prvky jako je RadioList, Checkbox nebo nový CheckList pěkně po jednotlivých HTML elementech. Říká se tomu partial rendering:

{foreach $form[gender]->items as $key => $label}
	<label n:name="gender:$key"><input n:name="gender:$key"> {$label}</label>
{/foreach}

Nebo lze použít klasická makra {input gender:$key} a {label gender:$key}, trik je tom názvu s dvojtečkou.

S tím úzce souvisí i aktualizovaný způsob vykreslování checkboxů a RadioListů. Místo dřívějšího

<label>...</label><input>

se nyní vykreslují v praktičtějším tvaru

<label><input>...</label>

pročež si myslím, že odpadne většina důvodů, proč jste tyto prvky potřebovali vykreslovat po částech.

Zároveň také odpadá nutnost kreslit checkboxy trošku jinak než jiné prvky, tj. myslet na to, aby label byl na správném místě. Metoda getLabel() či makro {label} totiž u checkboxů nyní nevrací nic a getControl() či {input} vrací HTML v onom novém tvaru. Pokud ale potřebujete staré chování, přepněte se do zmíněného partial renderingu přidáním dvojtečky: {label checkbox:} a {input checkbox:}.

Podpora pro Bootstrap

V příkladech najdete ukázky, jak nakonfigurovat vykreslování formulářů pro Twitter Bootstrap 2 a Bootstrap 3.

Chytřejší validátory

Validační pravidla Form::INTEGER, NUMERIC a FLOAT rovnou převádí hodnotu na integer resp. float. A dále pravidlo Form::URL, které akceptuje i řetězec ve tvaru např. nette.org, jej automaticky doplní na plnohodnotné https://nette.org.

Přibyla nová validační pravidla Form::BLANK (prvek nesmí být vyplněn) a Form::NOT_EQUAL.

A v argumentech všech validátorů se můžete dynamicky odkazovat na jiné prvky. Takže třeba tady prvek value musí být v rozmezí určeným aktuálními hodnotami prvků min a max:

$form->addText('min');
$form->addText('max');
$form->addText('value')
	->addRule($form::RANGE, 'from %d to %d', array($form['min'], $form['max']));

Chybové zprávy

Makro {control form} nyní vypisuje chybové zprávy přímo vedle souvisejících prvků a nad formulářem se objeví jen ty, které žádnému prvku nepřiřadíme (tj. když místo $form['name']->addError() použijeme $form->addError()). Je to mnohem uživatelsky příjemnější a doporučuji, abyste stejným způsobem vykreslovali i formuláře manuálně, třeba takto. Pomůže vám metoda $form->getOwnErrors(), která vrací chybové zprávy přiřazené jen k formuláři.

Píšeme vlastní prvky

Výrazného zjednodušení doznala tvorba vlastních formulářových prvků. Podívejte se na příklad DateInput, což je prvek pro zadávání data. Zobrazovat se bude jako trojice políček den, měsíc, rok a z pohledu API bude přijímat a vracet objekt DateTime.

Interně se datum reprezentuje jako trojice privátních proměnných $day, $month, $year, které metoda getValue() převede na požadovaný objekt DateTime (tedy pokud půjde o platné datum) a setValue() naopak vstup do této trojice rozloží. Přičemž by měla kontrolovat validitu vstupu a v případě chyby vyhodit výjimku.

Výjimky naopak nevyhazuje loadHttpData(), která se volá po odeslání formuláře, a hodnoty, které uživatel odeslal, získá metodou getHttpData() a uloží do zmíněné trojice proměnných. Jen pozor, tentokrát mluvím o metodě třídy BaseControl, nikoliv Form. Každopádně i v tomto případě getHttpData() vrací očištěná data.

A nakonec metoda getControl() generuje HTML. Pokud je prvek reprezentován jedním HTML elementem, jeho atribut name určí metoda getHtmlName(). Jenže máme prvky tři, tak za název ještě dolepíme řetězec [day], [month] a [year] (včetně těch hranatých závorek). Stejný postfix pak uvádíme při volání getHttpData() ve zmíněné loadHttpData().

Co když místo obyčejného textového pole budeme chtít vykreslit selectbox? Pak oceníte funkci Nette\Forms\Helpers::createSelectBox(). Prvním parametrem je pole nabízených hodnot, druhým pole HTML atributů elementu <option>. V příkladu uvedené selected? s otazníkem znamená, že atribut se uvede pouze u položky s uvedenou hodnotou. Šlo by také uvést např. 'title:' => array(1 => 'January', 2 => ...) s dvojtečkou, což dává možnost každé položce dát jiný title.

Existuje také obdobná funkce createInputList() pro generování skupin inputů. Té lze jako třetí parametr předat pole HTML atributů pro element label, taktéž podporující otazník a dvojtečku.

Dále autoři nových prvků mohou ocenit dvě nové abstraktní třídy ChoiceControl a MultiChoiceControl.

A co ještě?

Pomocí $control->setOmitted() vyjmete prvek z dat, která vrací $form->getValues(). To se hodí pro různé hesla pro kontrolu, antispamové prvky atd. I všechny prvky, které označíte jako $form->setDisabled(), budou takto vyjmuty.

Vylepšeno bylo togglování, nyní by mělo fungovat přesně podle očekávání. Navíc $form->getToggles() vrátí informaci o viditelnosti všech id.

Metoda setValue() u jednotlivých prvků kontroluje datový typ a dále v případě SelectBoxů a podobně vás nenechá nastavit hodnotu, která v nabízených není.

V HTML atributech data-nette-rules se používá čistý JSON, takže nezapomeňte nasadit aktuální netteForms.js.

A nakonec – u jednotlivých tlačítek můžete omezit seznam prvků, které se mají při odeslání formuláře tímto tlačítkem validovat:

$form->addSubmit('edit')
	->setValidationScope(array($form['name'], $form['password']));

Otevřený dopis komunitě: přestávám mít radost z programování

Z něčeho, co má člověka bavit, se stala otročina.

(Hele, ono by to tak mohlo vypadat, ale tohle není naříkání, jen konstatování léta známých faktů:)

Nette Framework je i po deseti letech projekt, který vymýšlím sám, programuji sám, píšu mu sám dokumentaci, píšu všechny články, co kdy o něm vyšly, sám spravuji a platím web. (Přeháním, vývoj DB vrstvy převzal Honza Škrášek, pár lidí se podílelo na překladu dokumentace a tvorbě quick startu a hodně jich dělá podporu na fóru.)

Zpětná vazba je především žádná (ze žádné z firem používajících Nette nevím o ničem, co vylepšit) nebo negativní (občas z těch firem prosákne, že je všechno špatně.)

Investuji do toho neuvěřitelné množství času. A pochopitelně to negeneruje žádný příjem, jde o open source. Nestěžuji si, je skvělé mít takový koníček.

Vím, že Nette je projekt kvalitativně srovnatelný se světovou špičkou.

Dnes jsem vydal Nette Framework 2.0.14, který uzavírá starou větev, a úplně novou verzi 2.1.0, se kterou jsem velmi spokojen. A mám spoustu nápadů na nové věci.

Jenže jsem z toho začal mít regulérní deprese. Analyzuji důvody. Asi neustálá nutnost čelit negativitě, nutnost brát ohledy na uživatele, kteří pro framework nehnou ani prstem, to všechno mě vnitřně ničilo a dostalo do velmi divného rozpoložení, ze kterého bych rád unikl. No a jelikož jsem dnes vydal ty nové verze, které uzavírají dlouho etapu, napadlo mě vydat se taky dál 🙂

Přejděte na Nette 2.1

Před chvílí vyšel Nette Framework 2.1. Ačkoliv číselně jde o desetinkový posun, novinek je hromada. K těm se překvapivě dostanu až v příštích článcích, nyní mi půjde o kompatibilitu.

Na tu vždycky Nette Framework velmi dbal:

• nikdy mezi verzemi nebyla tlustá čára, vývoj je evoluční
• ačkoliv je psán v PHP 5.3, generovala se i verze pro PHP 5.2
• s přechodem na jmenné prostory dostali vývojáři nástroj, jenž jim všechny třídy ve zdrojových kódech přejmenoval

Přechod na verzi 2.1 by měl být snadný. Teď si říkáte: „kilometr dlouhý článek a snadný přechod?“ Inu, snaží se být vyčerpávající. Mám weby, na kterých nebylo potřeba měnit nic.

Byť se pár věcí přejmenovalo, v případě tříd existují aliasy a fungují i staré názvy metod, jen se vypíše či zaloguje upozornění. Nicméně kvůli technikáliím doporučuji stejně těch pár tříd přejmenovat, máte k tomu i nástroj na automatické přejmenování tříd.

Zamáčkněte slzu, Nette Framework 2.1 opouští PHP 5.2, verzi, kterou už 3 roky nepodporuje ani samotné PHP. Minimální požadovaná verze je tak 5.3.1 a Nette by mělo jet prakticky na každém pětrojkovém hostingu (je testováno i na nejnovější 5.5.7).

Minimalizovaná verze se nyní generuje ve formátu PHAR, takže v distribuci místo nette.min.php najdete soubor nette.phar, se kterým se však pracuje úplně stejně.

Nette Database (NDB)

NDB společně s Dependency Injection byly čerstvé části frameworku a bylo zřejmé, že nejvíce změn bude právě tady.

• Nette\Database\Connection již není potomkem PDO
• přejmenujte metody exec() → query(), fetchColumn() → fetchField() a lastInsertId() → getInsertId()
• Nette\Database\Statement je nyní Nette\Database\ResultSet a též už není potomkem PDOStatement
• přejmenujte metody rowCount() → getRowCount() a columnCount() → getColumnCount()

Používáte Nette Database Table (NDBT), tedy skvělou část NDB, ke které se přistupuje přes $database->table(...)?

• metoda table() byl přesunuta z Connection do nové třídy Nette\Database\Context. Ta obsahuje obsahuje všechny důležité metody pro práci s databází, takže klidně změňte Connection za Context a máte hotovo.
• proměnné řádku ActiveRow jsou nyní read-only, pro změnu slouží metoda $row->update(array('field' => 'value')). Věřte, že dřívější chování mělo tolik úskalí, že jiná cesta nebyla.
• změnila se tzv. backjoin syntaxe z book_tag:tag.name na :book_tag.tag.name (dvojtečka na začátku)
• místo druhého parametru $having v metodě group() použijte metodu having()

(Pokud jste používali SelectionFactory v dev-verzi, změňte ji také na Context.)

Dependency Injection (DI)

• třída Nette\Config\Configurator → Nette\Configurator (původní název zněl, jako když se člověk zakoktá)
• v konfiguračním souboru se sloučily definice factories a services do společného services. Jen těm, co byly původně factories, přidejte klíč autowired: no.
• a zavedl se „odrážkový“ zápis anonymních služeb:

services:
	Jmeno\Tridy: self  # dříve, ukázalo se jako matoucí

	- Jmeno\Tridy  # nyní

Pracovat přímo s DI kontejnerem není obvykle dobrý nápad, ale pokud už tak činíte:

• tovární metody volejte jako $container->createService('nazevsluzby') namísto $container->createNazevSluzby()
• zavrženy jsou všechny výchozí továrničky jako createLatte(), createCache(), createMail() a createBasicForm()
• a ke službám přistupujte raději přes $container->getService() či getByType() namísto $container->nazevSluzby

Pokud píšete vlastní rozšíření, vězte, že došlo k přejmenování jmenných prostorů Nette\Config → Nette\DI a Nette\Utils\PhpGenerator → Nette\PhpGenerator.

Oproti dev-verzi jsou anotace @inject a metody inject() automaticky zpracovány jen na presenterech. Na jiných službách je zapnete uvedením klíče inject: yes v definici.

Používáte-li ještě stařičký Environment, bude po vás vyžadovat nastavenou konstantu TEMP_DIR, kvůli výkonu.

Ufff, máme za sebou tu náročnou část. Teď už to bude brnkačka.

UI\Presenter a Control

• Presenter nyní zabraňuje, aby vám někdo podstrčil do persistentního parametru pole. Pokud ale pole chcete, uveďte ho jako výchozí hodnotu,
• zavržené jsou metody getService() (použijte getContext()->getService()), dále getHttpContext() a getApplication()
• magické getParameter(null) → getParameters()
• místo divného invalidateControl() lze používat redrawControl()

Tak to je easy, ne? Pojďme si dát Latte.

Latte

• výchozím režimem je HTML (namísto XHTML), což lze přepnout v konfiguraci
• automaticky ouvozovkuje atributy v <a title={$title}>, což by nemělo způsobit žádnou komplikaci, ale raději to zmiňuji
• atribut n:input se mění na n:name, aby šel použít nejen na <input>, ale i label, select, form a textarea
• zavržená jsou makra {attr} (nahrazuje n:attr) a {assign} → {var}
• doporučujeme místo vykřičníkového zápisu {!$var} přejít na {$var|noescape}, je to zřejmější
• pokud jste v dev-verzi používali zkrácený zápis bloků {#block}, tak do 2.1 se nedostal, nebyl srozumitelný

V Latte je novinka, která v <a href={$url}> automaticky kontroluje, zda proměnná $url neobsahuje něco jako javascript:hackniWeb(). Povolené jsou pouze protokoly http, https, ftp, mailto a pochopitelně relativní cesty a kontroluje i atributy src, action, formaction a také <object data=...>. Pokud někde potřebujete vypsat URL bez kontroly, použijte modifikátor |nosafeurl.

A nakonec: drobná změna souvisí s ručním vykreslování checkboxů, ale o tom níže.

Formuláře

Přes obrovskou spoustu novinek ve formulářích je možných nekompatibilit málo.

Checkboxy a RadioListy se nyní vykreslují v praktičtějším tvaru <label><input>...</label> namísto <label>...</label><input>. Jako důsledek u Checkbox metoda getLabel() či {label} nevrací nic a getControl() či {input} HTML v onom novém tvaru. Pokud ale potřebujete staré chování, přepněte se do tzv. partial renderingu přidáním dvojtečky: {label nazevprvku:} a {input nazevprvku:}. Easy.

Makro {control form} nyní vždy vypisuje chybové zprávy u jednotlivých prvků a nad formulářem jsou jen ty nepřiřazené. Doporučujeme to tak dělat i při manuálním vykreslování, třeba takto.

• setValue() u prvků kontroluje hodnotu a v případě chyby vyhodí výjimku namísto dřívějšího mlčení
• validační pravidla jako Form::INTEGER, NUMERIC a FLOAT převádí hodnotu na integer resp. float
• TextArea: zrušeny výchozí hodnoty atributů cols a rows (existovaly jen proto, že to HTML4 vyžadovalo)
• prvky označené setDisabled() se neobjeví ve $form->getValues() (prohlížeč je totiž vůbec neposílá)
• zavrženo SelectBox::setPrompt(true), místo true použijte řetězec
• přejmenováno MultiSelectBox::getSelectedItem() → getSelectedItems()
• v HTML atributech data-nette-rules se používá JSON, takže nezapomeňte nasadit aktuální netteForms.js

Debugger

• Nette\Diagnostics\Debugger::$blueScreen → Debugger::getBlueScreen()
• a adekvátně $bar → getBar(), $logger → getLogger() a $fireLogger → getFireLogger()
• zavrženo Nette\Diagnostics\Debugger::tryError(), catchError() a také toStringException(), místo kterého použijte obyčený trigger_error()
• zavrženy interní Nette\Diagnostics\Helpers::clickableDump() a htmlDump(), které nahrazuje nová třída Dumper

Mail

Zavržená metoda Nette\Mail\Message::send(), použijte mailer, viz dokumentace.

ostatní

• Nette nemusí fungovat s eAccelerator a minifikovaný PHAR nemusí fungovat s APC
• Nette\Utils\Finder::find($mask) filtruje podle masky nejen soubory, ale i adresáře
• do Nette\Security\User se v konstruktoru předává autentikátor, pozor na kruhové závislosti
• v loaderu se už nenastavuje iconv_set_encoding() a mb_internal_encoding()
• zavrženy konstanty NETTE, NETTE_DIR a NETTE_VERSION_ID
• a třída Nette\Loaders\AutoLoader
• a proměnná Nette\Framework::$iAmUsingBadHost
• doporučujeme přestat používat callback() a třídu Nette\Callback, neboť globální funkce mohou způsobit komplikace
• přejmenoval se jmenný prostor Nette\Utils\PhpGenerator → Nette\PhpGenerator
• Nette varuje hláškou „Possible problem: you are sending a cookie while already having some data in output buffer,“ pokud se snažíte odeslat HTTP hlavičku nebo cookie a byl již odeslán nějaký výstup – byť do bufferu. Buffer totiž může přetéct a proto to varování.

Vyzkoušejte!

Stáhněte si verzi 2.1 a vyzkoušejte ji! A těšte se na články o novinkách 🙂