Václav Novotný připravil infografiku porovnávající aktivitu vývojářů v Nette a Symfony. Rád a zvědavě se podívám, leč bez vysvětlení metriky umí být čísla krutě zrádná. S nadsázkou: při určitém workflow a naivním měření mohu ve statistikách vyjít jako autor 100 % kódu, aniž bych naprogramoval jedinou řádku.

I při přímočarých workflow je poměřování množství komitů zákeřné. Není komit jako komit. Pokud přidáte pětici důležitých komitů a zároveň deset lidí vám opraví překlepy v komentářích, jste co do počtu komitů autorem třetiny kódu. Což ale není pravda, jste autorem celého kódu, opravy překlepů se za autorství (jak ho obvykle vnímáme) nepovažují.

V GITu dále věc komplikují „merge-commits“. Pokud někdo připraví zajímavý komit a vy ho schválíte (tedy vznikne ještě merge-commit), jste autorem poloviny komitů. Ale jaký je vlastně skutečný podíl? Obvykle nulový, schválení je otázka jednoho kliknutí v GitHubu, byť někdy diskusí strávíte víc času, než kdybyste si kód napsal sám, ale neuděláte to, protože potřebujete vývojáře vychovávat.

Proto místo počtu komitů je vhodnější analyzovat jejich obsah. Nejjednodušší je brát v úvahu počet změněných řádek. Ale i to může být zavádějící: pokud vytvoříte 100 řádkovou třídu a někdo jiný soubor s ní jen přejmenuje (či rozdělí na dva), „změnil“ vlastně 200 řádků a opět jste autorem třetiny.

Pokud týden ladíte u sebe několik komitů a až potom je pošlete do repozitáře, jste v počtu změněných řádek v nevýhodě oproti tomu, kdo je pošle hned a teprve poté dolaďuje následujícími komity. Nebylo by tedy od věci analyzovat třeba až souhrny za celý den. Je třeba odfiltrovat i údržbové komity, zejména ty, které mění u všech souborů letopočet nebo verzi v hlavičce.

Do toho přicházejí ještě situace, kdy se automatizovaně kopírují komity z jedné větve do jiné, nebo do jiného repozitáře. Což de facto znemožňuje dělat jakékoliv globální statistiky.

Analýza jednoho projektu je věda, natož ta srovnávací. Docela mi to připomíná skvělý analytický kvíz od Honzy Tichého.


Související: Jak se počítá „Hall of fame“ na nette.org