Instalatér Zatímco na západě se obávají polského instalatéra, mě začíná strašit český nevidomý. Společné mají jedno – oba jsou v tom nevinně.

Blýská se na lepší časy. Poučky o moderním a bezbariérovém webu už pronikly mezi odbornou veřejnost. Mladí webdesignéři dnes uvažují velmi pokrokově a Pixy už nepíše o webdesignu, „bo ukol splnil“. A znamenitě. Na řadu přicházejí noví kazatelé a hodně se mluví o pravidlech přístupnosti nebo WCAG.

Advokáti slepců

Všechno dobré je pro něco zlé. Když dnes přihlásím do webdesignérské soutěže stránky lukostřeleckého klubu, dřív nebo později někdo upozorní, že „hento“ je úplně špatně, protože hlasová čtečka. To, že stránky nefungují v IE 5.0, zase tolik nevadí, používá jej sotva pár procent celku a těm odřízneme styl. Ale nevidomé zájemce o střelbu si musíme předcházet, ať to stojí, co to stojí.

Přijde doba, kdy na spojení slov „hlasová čtečka“ budou webdesignéři reagovat jako býk na červený prapor.

Špinarova kobyla chodí bosa

David Špinar vysvětlil, proč si žádný český web nezaslouží nálepku „splňuje WCAG“ a následně to dostal v diskuzi patřičně sežrat. O co šlo? Zmíněná norma požaduje, aby cizojazyčné slovo bylo označeno atributem lang. A David uvádí tento příklad:

Mým koníčkem je <span lang="en">webdesign</span> a tvorba stránek
v <abbr title="Hypertext Markup Language" lang="en">HTML</abbr>.

Ironií osudu je, že angličtina slovo webdesign nezná, leda samostatná slova web design. Čímž David mimoděk demonstroval, že tento požadavek bez encyklopedických znalostí prostě splnit nelze. Webstrův slovník Stejný průšvih je označování zkratek a akronymů (tj. zkratky, které se nehláskují). Není žádná autorita, která by s obecnou platností rozhodla, co je akronym a co není.

Davidovi v komentářích vytýkali, kolikrát se sám proti zmíněnému pravidlu prohřešil. Nechtěl bych být v jeho kůži. Vím přesně, k čemu by to vedlo: při psaní dalších článků bych byl paranoidně opatrný, abych respektoval všechna mnou propagovaná pravidla. Možná bych nasekal jiné chyby, každopádně by mě to otrávilo a psal bych méně. Nebo vůbec. Ajajaj, takový je dopad podobných pravidel.

Potřebujeme tolik sémantiky?

Slepí lidé nejsou v ničem horší než vidoucí. Nepotřebují do textu doplňovat dodatečné informace. Tento požadavek tu není kvůli nim, ale kvůli hlasovým čtečkám. Respektive jejich nedokonalostem.

Jako webdesignér se odmítám takovým nedostatkům podřizovat. Nápravu je třeba sjednat v místě problému, tedy ve čtečce. A ne vymýšlet samoúčelnou sémantiku. Tleskající dítě Takhle bychom mohli časem tagovat každou slabiku (aby se text dětem lépe vytleskával) a v ní i jednotlivá písmenka, atributem rozlišovat souhlásky od samohlásek. Dokonce i CSS styly můžeme znásilnit. Kde je zdravý rozum?

Jsem přesvědčen, že některá pravidla jsou jen nesmyslnou buzerací tvůrců webů a nepřinášejí nikomu žádný užitek.

Pečlivě vybíráme ty nejlepší zrnka

Než mě rozcupujete v komentářích ;) rád bych něčemu předešel. Občas slyším, že nějaká metodologie byla vypracována ve spolupráci se slepci. To ovšem vůbec nic nevypovídá o její kvalitě! Slepota není předpoklad dobrého metodologa. Nebo si myslíte, že hlasová čtečka vytvořená týmem programátorů hluchých jak poleno je lepší, než od programátorů slyšících?

Zkrátka podobná prohlášení jsou jen jakousi zajímavostí, pokud jimi někdo argumentuje, jde už o demagogii.