Na navigaci | Klávesové zkratky

Translate to English… Ins Deutsche übersetzen…

Když je spoluautorem automat

Nemám rád automaticky generované vysvětlivky. Tím myslím strojové podtržení určitých zkratek (např. HTML nebo CSS) a doplnění o vysvětlivku v title. Dopadá to asi takto:

Ta přednáška o prasatech je v HTML a najdeš ji na adrese http://www.la-trine.cz/HTML/kscm.php – tak se na to podívej.

Tato „feature“ nepřináší čtenáři žádnou přidanou hodnotu. Spíš naopak, odpoutává pozornost od textu. Autor by měl vědět, pro koho píše a sám se rozhodnout, jestli je třeba zkratku vysvětlit, kde tak učinit a jakým způsobem. Tohle automat nevymyslí.

Bohužel, spoustě uživatelů připadá jako skvělý nápad si do svého CMS automatický vysvětlovač nainstalovat. Vážně si myslíte, že člověka nechápavě hledícího na zkratku CSS, přivede title=Cascading Style Sheet k prozření? Nebo že v pojednání o plovoucích boxech je nutné čtenáři význam CSS připomenout?

p.s. Počítačoví odborníci, víte, co znamená PCI?

Komentáře

  1. Nai Dzet Quiv #1

    V té URL nemáš zkratku „ksčm“. ;-)

    před 12 lety
  2. thingwath #2

    avatar

    Na (starém) mylinux.cz se tohle používalo dost důkladně. Například každé kde se zvýraznilo jako KDE (www.kde.org). Vypadalo to celkem blbě :-)

    před 12 lety
  3. carnero http://www.carnero.info #3

    Domnívam se, že je lepší psát texty tak, aby tam zkratky pokud možno nebyly vůbec, případně jen jako doplněk celého slova… například kaskádové styly (CSS). Pak není potřeba čtenáři vysvětlovat nic. Ale jinak to automatedvysvětlování si myslim, že je blbost. Navíc (to nevim zda automaty dělají) zkratku stačí vysvětlit jednou na začátku textu a ne kdykoliv je použita.

    před 12 lety
  4. roosei http://www.roosei.cz/ #4

    Myslím si, že zkratky by se měli využívat, od toho tu jsou. Za přínosné považuji její vysvětlení při prvním výskytu. Vysvětlení však nutně nemusí znamenat definici, myslím, že někde mnohem více pomůže polopatické vysvětlení. Třeba píšeme-li FAQ o SSL pro BFU… :-)

    před 12 lety
  5. anonymous #5

    Peripheral Component Interconnect?

    před 12 lety
  6. Keff http://www.tomaskafka.com #6

    Pressne tyhle zkratky me taky stvou, k cemu je nam ze se 10× dozvim ze css je cascading style sheets. Radsi bych kdyby tam autor pri prvnim vyskytu napsal CSS (Cascadin style sheets – jazyk pro stylovani, formatovani a obarvovani webove stranky). Pro BFU je to podle mne mnohem lepsi nez anglicky nicnerikajici nazev…

    před 12 lety
  7. Nai Dzet Quiv #7

    Pozor: umisťovat do <a-br> → ano, t-tle → ne všude.

    před 12 lety | reagoval [13] David Grudl
  8. Jan Brašna http://www.janbrasna.com #8

    Zastav se u mě Dave, budeme se prát :D

    před 12 lety
  9. pixy #9

    avatar
    před 12 lety
  10. Jan Brašna http://www.janbrasna.com #10

    Já bych asi jen dodal to, že u výrazů jak zmiňuješ – třeba CSS – opravdu nemá jít o vysvětlení zkratky obsahově. Jde jen o sémantický zápis s expanzí iniciál zkratky do title (jak uvádí http://www.w3.org/…-WEBCONTENT/#…) – je na tom něco špatného? (Tvoje příklady v URL jsou pochopitlně problémem regulárního várazu, který by měl zkratky titulkovat jen v normálním textu…)

    před 12 lety
  11. Jan Brašna http://www.janbrasna.com #11

    Aneb vadí to, že jsou sémanticky vyznačeny, nebo že jsou vizuálně zvýrazněny (podtržení v opeře a gecko, italikou v safari)?

    před 12 lety | reagoval [13] David Grudl
  12. lukas #12

    >> Bohužel, spoustě uživatelů
    >> připadá jako skvělý nápad si
    >> do svého CMS automatický
    >> vysvětlovač nainstalovat.

    Na jakych webech to bylo, plsky – priklady?

    před 12 lety | reagoval [13] David Grudl
  13. David Grudl http://davidgrudl.com #13

    avatar

    #11 Jane Brašno, při čtení mě samozřejmě ruší vizuální zvýraznění, nikoliv sémantika. Ale aby nedošlo k mýlce – kritizuji automatické (rozuměj otrocké) doplňování elementů abbr či acronym. Nikoliv sémantický význam elementů samotných, o tom vůbec nepochybuji. V podstatě jak píše #7 Nai Dzet Quiv

    #12 lukasi, Abych pravdu řekl, teď nevím :-) Proběhl jsem pár oblíbených webů, které tímto neduhem trpěly, ale je to pryč. Že by k tomu přispěl i tento článek? :-)

  14. Nai Dzet Quiv #14

    #13 Davide Grudle, Ehm? (Napiš to znova.)

    před 12 lety
  15. lukas #15

    avatar

    Myslim, ze jen misto : napsal .

    před 12 lety | reagoval [17] Nai Dzet Quiv
  16. Jan Brašna http://www.janbrasna.com #16

    #13 Davide Grudle, Nikoliv tento článek, ale problém s jedním regexpem :D Počítám, že to tam časem vrátím. Ale asi opravdu ořežu vizuální odlišení, to na tom není zcela košér…

    před 12 lety
  17. Nai Dzet Quiv #17

    #15 lukasi, Aha, už jsem si přečetl i zbytek!

    #13 Davide Grudle, K <a-br> nemám výhrady, ale k <a-ronym> jsem méně shovívavý. Nic moc by se nezměnilo, kdyby bylo zrušeno. (Doufám, že se tak NEstane!) Vezměme si třeba slovo „Čedok“… Je to slovo, které se čte „normálně“ (ne po písmenech), takže problém s hlasovým výstupem není. Pokud má někdo zájem vypsat složená slova, z kterých slovo Čedok vzniklo, nechť použije <sp-n>. <a-ronym> by bylo dobré používat jen pro smajlíky. Takové CSS:

    acronym[title] {border-bottom: #000 1px solid;}
    acronym[title=„smajlík“] {border-bottom: none;}

    Pokud vím, tak I.E. jsou tyto definice fuk, a například ve Firefoxu „podtržení“ u smajlíka zmizí.

    A když nějaký prohlížeč tyto definice poruší? Přinejhorším bude smajlík podtržený taky! ;-)

    Je to MŮJ nápad. Alespoň v něčem mám prim!! ;-) Až vytvořím konkurenci pro Texy!, bude to tam taky. ;-)

    před 12 lety | reagoval [18] David Grudl
  18. David Grudl http://davidgrudl.com #18

    avatar

    #17 Nai Dzete Quive, dospěl jsem k tomu, že rozlišovat ABBR a ACRONYM je nesmysl. Způsob čtení se stejně rozlišuje pomocí CSS (speak: spell-out). Brzy o tom napíšu podrobněji.

    před 12 lety | reagoval [19] Nai Dzet Quiv
  19. Nai Dzet Quiv #19

    #18 Davide Grudle, V CSS, které TY připojíš si to můžeš zajistit, to ano… Ale <a-br> a <a-ronym> jsou využívány především uživateli s hlasovým výstupem, a jestli oni mají zapnuté CSS, nevíme…

    Ale když to vezmeme globálně, tak je nutno otimalizovat i pro vypnuté CSS, ať už z jakýchkoliv důvodů.

    <a-br> se čte po písmenech / znacích: [čé é dé ó ká]; <a-ronym> jako normální slovo: [čedok]. Pozn.: pokud není atribut titulek (title). Pak už to záleží na čtečce.

    Přemýšlel jsem i o zkratkách jako:

    • např. (například)
    • popř. (popřípadě)
    • resp. (respektive)
    • pozn. (poznámka)
    • atp. (a tak podobně)

    … atp.! ;-) Závěr? Nepoužívat je! (Pozn.: ;-) některé jsou <a-br>oidní, některé <a-ronym>oidní.)

    A ještě jeden poznatek: ve fórech občas píšu I.E., P.H.P. a.t.d. (;-) ), i když se zkratky čtou asi takto:

    • [p h p], ne [pé há pé]
    • [i e], ne [í é]

    Ale je to jistě lepší, než jen IE, PHP atp.! ;-)

    Nad touto problematikou poslední dobou docela přemýšlím…

    před 12 lety | reagoval [20] David Grudl
  20. David Grudl http://davidgrudl.com #20

    avatar

    #19 Nai Dzete Quive, můžeš lépe vysvětlit, proč nepoužívat zkratky jako např. pozn. apod.?

    ad vypnuté / zapnuté CSS – Je v pořádku, že dokument bez načteného stylesheetu je ochuzen o informaci, jak jej prezentovat (vizuálně / hlasově). Naopak spíš mi vadí, že se kaskádové styly začínají cpát do obsahové stránky věci (číslování <ol> seznamů, before + after + content).

    hláskování abbr – to spíš považuji za obecně rozšířený omyl. Netvrdí to ani specifikace W3C.

    před 12 lety
  21. Nai Dzet Quiv #21

    např. pozn. apod.

    To je můj vlastní závěr. Určitě nejsou ničím špatným. Pane Bože, nepochopte to nikdo špatně – ne, abyste je umisťovali do <a-br> / <a-ronym>!! :-) Je to spíš kvůli oněm hlasovým výstupům. K tomuto tématu ať si každý přistoupí, jak chce.

    vypnuté C.S.S.

    „dospěl jsem k tomu, že rozlišovat <a-br> a <a-ronym> je nesmysl“. Pokud umístíš Čedok do <a-br>, tak je to prostě špatně! (Pozn.: mluvíme doufám o X/HTML kódu, ne o CSS..?)

    hláskování <a-br>

    Jak bys jinak chtěl přečíst WWW, HTTP, XHTML..?! Dohromady?!

    před 12 lety
  22. David Grudl http://davidgrudl.com #22

    avatar

    Čedok je zkratka. Nebo není? (můžeš to nějak vyvrátit?) Jsem přesvědčen, že je.

    Co z toho plyne:

    • je korektní ji umístit do značek <abbr>Čedok</abbr>
    • obsah v <abbr> se může a nemusí číst po hláskách

    Acronym je specifickou podmnožinou zkratek. Většinou je čten jako slovo (NATO), nebo i po hláskách (FAQ). Některé akronymy (nebo vůbec zkratky), které se obvykle čtou po hláskách, může jiný číst jako slovo (např. BMW, které zásadně čtu jako slovo, protože to zní coool, jako když BMW startuje :-)

    před 12 lety | reagoval [27] zajDee
  23. Nai Dzet Quiv #23

    Čedok = Česká dopravní kancelář (?).

    …se může a nemusí číst po…

    Čte.

    <a-ronym> je zkratkové slovo. NATO, Čedok… Mrknu se ti do sešitu na češtinu, tam to máme. <a-br> je zkratka. WWW, HTTP, BMW.

    Při pokusu vyslovit BMW jako slovo jsem si poprskal monitor… ;-)

    před 12 lety | reagoval [24] Sodalite
  24. Sodalite #24

    avatar

    #23 Nai Dzete Quive, Nejsem až takový webař, takže možná jsem mimo mísu, ale mám jednu otázku. Jestliže se NATO, Čedok a další akronymy čtou jako slova, proč je rvát do nějakých tagů? Když je nechám tak, jak jsou, tak je ta čtečka přečte jako by to bylo jedno slovo. Nebo ne?

    Nehledě na to, že „Čedok“ se IMHO nečte po hláskách ani náhodou.

    před 12 lety | reagoval [25] Sodalite
  25. Sodalite #25

    avatar

    #24 Sodalite, Aha, všiml jsem si tvého postu nahoře až později. Beru zpět.

    před 12 lety
  26. pjotr http://sietook.druskova.sk #26

    Stroje sú proste nedokonalé.

    před 12 lety
  27. zajDee #27

    avatar

    #22 Davide Grudle, ČEDOK je presneji zkratkove slovo, ktere se jako takove nehlaskuje, ale cte dohromady, proste jako kazde jine slovo ;-)

    Nejake povidani k tomu lze nalez na strankach Poradny Ustavu pro jazyk Cesky: http://www.ujc.cas.cz/…na/odpo.html#…

    před 12 lety | reagoval [29] Nai Dzet Quiv
  28. zajDee #28

    avatar

    pardon, nalezT… jeste spim :-(

    před 12 lety
  29. Nai Dzet Quiv #29

    Díky #27 zajDee už tedy nemusím hledat sešit z češtiny! Musel bych si totiž uklidit pokoj. (Pokud bude i nadále třeba, tak já ho najdu… ;-))

    před 12 lety | reagoval [30] zajDee
  30. zajDee #30

    avatar

    #29 Nai Dzete Quive, Nz, sesit neni potreba, v pripade potreby Vam lide z proadny UJC poradi i na zaklade mailoveho dotazu. Vynikajici sluzba verejnosti, vsechna cest tem, kdo tam pracuji… :-)

    před 12 lety | reagoval [31] Nai Dzet Quiv
  31. Nai Dzet Quiv #31

    #30 zajDee, Asi před rokem jsem si s nimi psal (e-maily). Respekt!
    Nepracuješ tam náhodou, kdyžo nich tak pěkně mluvíš? ;-)
    (Ale to už je fakt off-topic! :-( :-) )

    před 12 lety | reagoval [32] zajDee
  32. zajDee #32

    avatar

    #31 Nai Dzete Quive, nene, pracuju jinde. Viz ma IP, zpetnym prevodem lze zjistit adresu me web proxy… ale vic neprozradim ;-) Zrejme tu totiz uz dlouho nevydrzim. No nic, to jsme se dostali nekam uplne jinam ;-)
    Abych aspon trosku usmernil diskusi, podobne autoformatovace jsem kdysi na nejakem webu videl poprve a jelikoz nektere doplnene vyznamy byly komicke, pousmal jsem se a nevenoval jsem tomu dalsi pozornost. A od te doby takto zvyraznene texty jen proletavam, nezdrzuji se kazdym podtrzenym sluvkem…

    před 12 lety
  33. lukas #33

    viz http://www.evolt.org/…ym/17/35750/

    Myslim, ze po precteni mi date za pravdu, ze se neda spolehnout na to, ze by existovala nejaka jednotnost ve cteni obsahu zahrnuteho do [acronym] nebo [abbr] (hlaskovane nebo jako cele slovo).

    Pochybuju, ze by se tim nejaka ctecka zabivala.

    před 12 lety
  34. Luk http://www.expertshop.cz/ #34

    Souhlasím, že generovaní vysvětlivek otravuje čtenáře. Ale na druhou stranu automaticky se například dá generovat informace o jazyku ve kterém je odkaz. Což já vidím jako plus.

    před 11 lety
  35. Jakub http://www.akropole.cz/ #35

    Pro neojhorší z BFU je to jistě přínosné rozhodně bych tyto vysvětlovače nazatracoval.

    před 11 lety

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře.