Na navigaci | Klávesové zkratky

Tabulátory místo mezer jako projev ohleduplnosti

Určitě už jste někdy narazili debatu „tabulátory vs. mezery“ pro odsazování. Polemika probíhá od nepaměti a oba tábory vyzdvihují své argumenty:

Tabulátory:

  • odsazování je jejich účel
  • menší soubory, protože odsazení zabírá jeden znak
  • můžete si nastavit vlastní šířku odsazení (👈 k tomu se vrátíme)

Mezery:

  • kód bude vypadat všude stejně a konzistence je klíčová
  • vyhnete se možným problémům v prostředích citlivých na bílé znaky

Co když jde ale o víc než o osobní preference? ChaseMoskal nedávno zveřejnil na Redditu velmi podnětný příspěvek s názvem Nikdo nezmínil skutečný důvod, proč používat tabulátory místo mezer, který vám otevře oči.

Stěžejní důvod, proč používat tabulátory

Chase ve svém příspěvku popisuje zkušenost se zaváděním mezer na svém pracovišti a negativní dopady, které to mělo na spolupracovníky se zrakovým postižením.

Jeden z nich byl zvyklý používat šířku tabulátoru 1, aby se vyhnul velkým odsazením při použití obřího písma. Druhý používá šířku tabulátoru 8, protože mu nejlépe vyhovuje na ultraširokém monitoru. Pro oba však představuje kód s mezerami vážný problém, musí je převádět na tabulátory před čtením a zase zpátky na mezery před komitováním.

Pro nevidomé programátory, kteří používají braillské displeje, představuje každá mezera jednu braillskou buňkou. Pokud je tedy výchozí odsazení 4 mezery, odsazení 3. úrovně plýtvá 12 cennými braillskými buňkami ještě před začátkem kódu. Na 40buňkovém displeji, který se u notebooků používá nejčastěji, je to více než čtvrtina dostupných buněk, které jsou promrhány bez jakékoliv informace.

Nám se může přizpůsobení šířky odsazení zdát jako zbytečnost, jsou ale mezi námi programátoři, pro které je naprosto nezbytné. A to prostě nemůžeme ignorovat.

Tím, že budeme v našich projektech používat tabulátory, dáváme jim možnost tohoto přizpůsobení.

Nejdříve přístupnost, pak osobní preference

Jistě, nejde přesvědčit každého, aby se přiklonil na jednu či druhou stranu, jde-li o preference. Každý má své. A měli bychom být rádi za možnost volby.

Zároveň však musíme dbát na to, abychom zohledňovali všechny. Abychom respektovali odlišnosti a používali přístupné prostředky. Jakým je například znak tabulátor.

Myslím, že Chase to vystihl dokonale, když ve svém příspěvku uvedl, že „…neexistuje žádný protiargument, který by se jen blížil k tomu převážit potřeby přístupnosti našich spolupracovníků“.

Accessible first

Stejně jako při navrhování webů se vžila metodika „mobile first“, kdy se snažíme zajistit, aby každý, bez ohledu na zařízení, měl s vaším produktem skvělou user experience – měli bychom usilovat o „accessible first“ prostředí tím, že zajistíme, aby každý měl stejnou možnost pracovat s kódem, ať už v zaměstnání nebo na opensource projektu.

Pokud se tabulátory stanou výchozí volbou pro odsazování, odstraníme jednu bariéru. Spolupráce pak bude příjemná pro každého, bez ohledu na jeho schopnosti. Pokud budou mít všichni stejné možnosti, můžeme maximálně využít společný potenciál ❤️


Článek vychází z Default to tabs instead of spaces for an ‚accessible first‘ environment. Podobně přesvědčivý post jsem si přečetl v roce 2008 a ještě ten den změnil ve všech svých projektech mezery na tabulátory. Zůstala po tom stopa v Gitu, ale samotný článek už zmizel v propadlišti dějin.


phpFashion © 2004, 2022 David Grudl | o blogu

Ukázky zdrojových kódů smíte používat s uvedením autora a URL tohoto webu bez dalších omezení.